Hlavní obsah

Špitály používají předpotopní metody komunikace, bojí se o data

Právo, Jan Martinek

I v 21. století si nemocnice posílají informace o pacientech prastarým způsobem: papíry hezky do obálky a doporučenou poštou. Lékaři se tak často mohou k informacím dostat až za několik dní, přitom ale u některých diagnóz jde doslova o dny, aby léčba byla úspěšná. Předpotopní metody jsou nemocnice nuceny používat kvůli ochraně lékařského tajemství.

Foto: Gabriela Krejčová, Novinky

Ilustrační foto

Článek

E-mailová pošta je sice rychlá, na druhou stranu ale mnohem náchylnější k prolomení. Ministerstvo zdravotnictví slibuje nápravu, která by měla být k mání do dvou let. Že zastaralé metody výměny informací mezi špitály mnohdy znesnadňují léčbu, řekl Právu lékař z jedné pražské nemocnice.

S nemocnicemi si vyměňujeme informace doporučenou poštou, e-mailem to možné není, leda šifrovaně, a tuto možnost nemáme.

„S nemocnicemi si vyměňujeme informace doporučenou poštou, e-mailem to možné není, leda šifrovaně, a tuto možnost nemáme,“ svěřil se Právu. Podle něj to může být problém nejen při konzultaci s odbornými pracovišti v jiných nemocnicích, ale třeba i při hospitalizaci pacienta.

Mají málo informací

Pokud ten si nepřiveze vytištěnou zprávu svého lékaře, nemocnice by ho nemusela přijmout, protože nemá dostatek informací o jeho zdravotním stavu včetně prodělaných infekcí.

Ochrana dat dosáhla takových absurdních rozměrů, že nemohou být uvedena jména pacientů v seznamech vyvěšených na uzavřených pracovištích nemocnic. „Používáme proto například obrázky jako ve škole - zvířátka, ovoce -, které jsou přiřazeny k jednotlivým jménům,“ svěřila se Právu zdravotní sestra z jiné nemocnice.

Od 25. května tohoto roku navíc začne platit evropské nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), které data chrání v některých případech ještě přísněji. Český zákon, který pravidla na základě směrnice upravuje, je teprve ve Sněmovně.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) pro Právo řekl, že problém chce řešit. „Bohužel je to ukázka nedostatečné elektronizace českého zdravotnictví. V tom jsme skutečně na chvostu Evropy,“ řekl Právu.

„I proto aktuálně usilovně pracujeme na novém zákonu, aby bylo možné sdílet zdravotnickou dokumentaci napříč všemi poskytovateli. Máme plán, kdy předpokládáme, že v roce 2020 by toto mělo být již možné,“ uvedl ministr.

Jako výplatní pásku s PIN

I poradce pro ochranu soukromí Oldřich Kužílek Právu řekl, že by nemocnice měly používat modernější metody výměny informací.

„Skutečně už dlouho platí, že citlivé údaje se nemohou posílat obyčejnou elektronickou poštou,“ řekl Právu Kužílek. „Asi nejjednodušší cesta by byla posílat je tak, jako někteří zaměstnavatelé posílají výplatní pásku,“ uvedl.

Je to ukázka nedostatečné elektronizace zdravotnictví. V tom jsme na chvostu Evropy
Adam Vojtěch

Výplatní pásky se dnes běžně posílají e-mailem, zaměstnanec ale obdrží unikátní PIN kód, který zamezí tomu, aby se údaje na pásce dostaly do rukou neoprávněným osobám.

Nově zaváděný systém GDPR by se českého zdravotnictví neměl příliš dotknout, větší nemocnice ale nově zřizují funkci pověřence pro ochranu osobních údajů. Malé ambulance tuto povinnost mít nebudou.

Elektronizace zdravotnictví postupuje v Česku krůček po krůčku. Od loňského roku funguje elektronický recept, kdy lékaři mohou vydávat předpisy například prostřednictvím mobilní aplikace.

Mezi mnoha lékaři to nejdříve způsobilo velkou nevoli, ale systém se už zabíhá. Dnes je do systému přihlášeno bezmála 35 tisíc lékařů a osmdesát procent receptů je vydáváno elektronicky.

ERecept je pro lékaře dnes povinný a za jeho bojkot hrozí pokuta až dva milióny korun, letos však ministerstvo zdravotnictví sankce neuplatní.

Součástí eReceptu by od příštího roku měl být lékový záznam, kde by lékař měl možnost vidět u pacienta všechny léky, včetně těch předepsaných jinými doktory. V některých českých nemocnicích se lze elektronickou cestou i objednat k lékaři.

V Česku fungoval od roku 2004 projekt elektronických zdravotních knížek IZIP. Projekt ale skončil vytunelovanými financemi a ostudou. V roce 2012 jej zastavil ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09).

V Německu nedávno zavedli tzv. ošetření na dálku. Pacient může v některých případech konzultovat svůj zdravotní stav s lékařem přes SMS, chat, e-mail či telefon, a to aniž by jej lékař předtím viděl, což donedávna nebylo možné. Sdružení na ochranu pacientů je k novému opatření, které si prosadila lékařská komora, skeptické.

Reklama

Výběr článků

Načítám