Hlavní obsah
Jaroslav Škárka na chodbě soudu Foto: Jan Handrejch, Právo

Soudce zakázal Škárkovi být poslancem. Odborníci pochybují, zda to může

Páteční rozsudek soudce Obvodního soudu pro Prahu 5 Jana Šotta, který poslal Jaroslava Škárku za podvod na tři roky za mříže a zároveň mu na dobu 10 let zakázal činnost funkce poslance, vyvolal otazníky, zda obecný soud má takovou pravomoc. Bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová považuje rozsudek za skvělý, s touto částí má ale problém.

Jaroslav Škárka na chodbě soudu Foto: Jan Handrejch, Právo
Soudce zakázal Škárkovi být poslancem. Odborníci pochybují, zda to může

Pokud by byl rozsudek pravomocný, není z jeho formulace na první pohled zřejmé, zda by Škárka přišel o svůj současný mandát, nebo jestli by mu zákaz znemožnil kandidovat do Sněmovny v budoucnosti.

Způsoby zániku poslaneckého mandátu vypočítává Ústava ČR v článku 25. Mandát poslance podle ústavy zaniká odepřením slibu nebo složením slibu s výhradou, uplynutím volebního období, vzdáním se mandátu, ztrátou volitelnosti, rozpuštěním Sněmovny nebo vznikem neslučitelnosti funkcí, tedy momentem, kdy by se poslanec stal senátorem nebo prezidentem. Žádnou jinou okolnost zániku mandátu poslance ústava neuvádí.

Mandát poslance nebo senátora zaniká

  • a) odepřením slibu nebo složením slibu s výhradou,
  • b) uplynutím volebního období,
  • c) vzdáním se mandátu,
  • d) ztrátou volitelnosti,
  • e) u poslanců rozpuštěním Poslanecké sněmovny,
  • f) vznikem neslučitelnosti funkcí podle čl. 22.

„Mám s tím poněkud problém, protože musíme vycházet z ústavy, jaké jsou podmínky volitelnosti do Sněmovny, a tam je to marná sláva věk od 21 let a nezbavení se způsobilosti k právním úkonům,“ řekla v České televizi Wagnerová s tím, že jiné podmínky kandidát splňovat nemusí, aby se mohl ucházet o mandát.

„Poslanec sice skládá slib, ale ústava nepředpokládá, že by mandát poslance zaniknul jinak, než je taxativně uvedeno v článku 25. Ústava tady má mezeru,“ doplnila Wagnerová. Teoreticky tak podle ní může nastat situace, že Škárka bude vykonávat mandát z vězení.

Naopak nevidí jako problém, že Škárka byl zbaven imunity a vydán Sněmovnou ke stíhání za přijetí úplatku, ale nakonec byl odsouzen za podvod. „Samotnou překvalifikaci nevidím za nemožnou, když zůstane zachována takzvaná jednota skutku, tedy soudit se bude stále týž skutek, byť by byl překvalifikován. A to je tento případ,“ uvedla.

Funkce poslance není činnost

„Pochybuji, že by rozhodnutím obecného soudu mohl být poslanec zbaven mandátu,“ řekl Novinkám Václav Pavlíček z Katedry ústavního práva Univerzity Karlovy v Praze s tím, že si tento konkrétní případ musí ještě prostudovat.

Pravomocné odsouzení k trestu vězení podle něj znamená pouze to, že poslanec nemůže mandát vykonávat, a nikoli to, že by o něj přišel. Verdikt je podle něj nemožný i proto, že soud může odsouzenému pouze uložit zákaz činnosti. Funkce poslance však činností není. Domnívá se, že pokud by měl nějaký soud o výkonu mandátu rozhodovat, pak by to měl být Ústavní soud.

Neformální lídr VV Vít Bárta dostal za uplácení Škárky podmíněný trest půldruhého roku vězení. Škárka (dříve VV, nyní nezařazený) má za podvod strávit za mřížemi tři roky. Oba se proti rozsudku odvolali. Bárta oznámil, že se vzdá funkce předsedy poslaneckého klubu VV a pozastaví členství ve straně. Škárku by mohl ve Sněmovně nahradit jeho někdejší asistent, plzeňský krajský tajemník VV Martin Ščepka, původní profesí obalový technik v Jaderném strojírenství v Plzni.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků