Hlavní obsah

Sobotka (ČSSD) podpořil vstup Gruzie do NATO, kritizoval Rusko

Novinky, jov
Aktualizováno

Místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka podpořil vstup Gruzie do NATO. Vstup ruských vojsk na území této kavkazské republiky přitom přirovnal k vpádu armád Varšavské smlouvy do ČSSR v srpnu 1968. Jeho názor se tak výrazně liší od stanoviska prezidenta Václava Klause.

Článek

Sobotka vydal článek s názvem „Gruzie do NATO? Ano!“ na svém blogu na serveru aktualne.cz. Gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho sice kritizuje „za neomluvitelný a hazardní útok na Jižní Osetii“, to by ale podle něj nemělo bránit vstupu Gruzie do NATO. A to i přes odpor Ruska.

„Jsem přesvědčen, že by Gruzie, po splnění všech podmínek, měla mít i nadále šanci do NATO v relativně krátké době vstoupit. A to i navzdory případnému diplomatickému odporu Ruska. A s podporou ČR. A českých politiků. Koneckonců, ČR byla pro vstup Gruzie už na letošním jarním bukurešťském summitu,“ míní Sobotka.

Proti vstupu do Gruzie do NATO se vyjádřil stínový ministr zahraničí za ČSSD Lubomír Zaorálek. „Nesouhlasím s rozšiřováním NATO o Albánii, Moldávii a Gruzii, protože se domnívám, že u nich nejsou splněna kritéria, která platila až dosud pro vstup do Aliance. To je určitá konsolidace politická, ekonomická, prosazovaní hodnot parlamentní demokracie. To jsou kritéria, která musela splnit ČR. V Gruzii bylo před deseti měsíci stanné právo a je tam vážné podezření, že dochází k dost velkému pošlapávání práv, omezování médií a umlčování opozice,“ řekl Zaorálek Novinkám. Podle něj se v ČSSD povede nad přístupem ke Gruzii debata.

Ruský postup přirovnal k srpnu 1968

Sobotka Rusko ostře kritizuje za vstup na území Gruzie, přirovnal to k srpnu 1968 a událostem v Maďarsku v roce 1956.

„Bylo to Rusko, jehož jednotky v rámci odvety překročily „hranice“ Jižní Osetie a vstoupily na území nezávislého a suverénního státu. To se myslím naposledy stalo ještě v éře SSSR v Afgánistánu. A předtím v Československu a v Maďarsku. Takový postup je ze strany Ruska zcela nepřijatelný. Navzdory tomu, že iniciátorem ozbrojené fáze celého konfliktu byla Saakašviliho vláda,“ míní Sobotka.

Rusko chce podle něj získat zpět ztracené pozice. „Je zřejmé ( i po nevybíravé intervenci v Gruzii), že současné ruské vedení usiluje nejen o obnovení ekonomické síly, ale také globálního politického vlivu, který tato země ztratila v devadesátých letech. A je v tomto směru, zdá se, připraveno pod vedením Medveděva a Putina udělat ledacos. To nepochybně vyžaduje velkou míru kritické pozornosti jak ze strany EU, tak i NATO,“ pustil se Sobotka do dnešního Ruska.

„Gruzínci, ačkoli geograficky přímo sousedí s Ruskem, mají podle něj stejné právo na skutečnou nezávislost, jakou máme my a jakou získaly například i bývalé sovětské pobaltské republiky. Měli by dostat šanci se svobodně rozhodnout bez nátlaku, hrozeb a vojenské přítomnosti Moskvy,“ uvedl místopředseda ČSSD.

Foldyna s místopředsedou nesouhlasí

Sobotka se tak v názoru výrazně odlišuje od stanoviska prezidenta Klause a souzní spíše se stanoviskem premiéra Mirka Topolánka (ODS). Prezident srovnání se srpnem 1968 odmítl. „To nelze srovnávat. Československo tehdy nezaútočilo na Podkarpatskou Rus, invaze nebyla odpovědí na náš útok. Dubček nebyl Saakašvili,“ uvedl prezident v MfD. Klaus také odmítl zjednodušení vidění konfliktu ve stylu „zlatá Gruzie a zlé Rusko“.

Šéf zahraničního výboru Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) se nedomnívá, že Sobotka explicitně srovnal srpen 1968 s ruským postupem v Gruzii. „Je to spíše poukaz na historickou zkušenost se vstupem vojsk. Faktem prostě je, že ruská armáda překročila hranice toho území (Jižní Osetie),“ řekl Novinkám.

Podle něj je třeba se snažit o to, aby se Rusko stáhlo. „Mám pocit, že se ta debata nemůže zužovat jestli Gruzie ano nebo ne. Spíše bychom měli využít příležitosti a začít debatovat, jakou Alianci chceme,“ řekl pak Hamáček v reakci na Sobotkův názor na vstup Gruzie do NATO.

„Pokud se bude (NATO) rozšiřovat, nic proti tomu, ale současně se musíme bavit o tom, jestli má Aliance garantovat stejnou úroveň bezpečnosti svým členům jako teď,“ míní.

Se Sobotkou nesouhlasí lídr ústecké kandidátky ČSSD Jaroslav Foldyna. „Myslím, že pan Sobotka zřejmě svým postojem ani tak neřeší dějinné události a politické události, jako dává najevo svoji loajalitu k USA. Myslím si, že to je jinak, že ta střízlivá poloha postoje k tomu konfliktu byla poloha, kterou řekl prezident republiky Václav Klaus,“ sdělil Novinkám s tím, že ho Sobotkův názor mrzí. „Vstup Gruzie do NATO je jenom přiložení polínka ke studené válce, která byla v útlumu,“ doplnil.

Reklama

Výběr článků

Načítám