Článek
Touto velmi zákeřnou nemocí, u které jde především o to dostat se co nejrychleji ke specialistovi, u nás trpí jen desítky lidí. Byl to i případ dnes šestatřicetileté Lucie Protivínské z Havlíčkova Brodu, která objevila malou bulku pod pravým okem před třemi lety, po narození druhého dítěte.
„V nemocnici mě objednali na plastickou chirurgii, ale čekací lhůta byly čtyři měsíce. Říkala jsem si, že to nic není, ale zanedlouho mi ta věc pod okem vyrostla do velikosti lískového oříšku,“ vypráví Lucie. Tehdy zasáhl její manžel a odvezl ji do pražské nemocnice Královské Vinohrady. Tam jí oznámili děsivou diagnózu.
Moderní léčba zabere i tam, kde jsme ještě loni radili rozloučit se s příbuznými
„Pomyslela jsem si, že mám dvě malé děti a zemřu,“ uvedla mladá žena, která měla štěstí v neštěstí: v rámci klinického testování se jí v Praze dostalo léčby, která nádor z Merkelových buněk velmi úspěšně léčí. „Vedu normální život, cvičím, cestuji,“ říká dnes Lucie, která musí sice chodit na pravidelné kontroly v měsíčních rozestupech, ale jinak by na ní nikdo nepoznal, že prodělala smrtící nemoc.
„Jde o nádor, který není tak častý jako maligní melanom, ale je mnohem záludnější. Do 1. ledna letošního roku na něj lidé poměrně záhy umírali,“ uvedl přednosta dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger, který Lucii s úspěchem léčil.
„Nádor z Merkelových buněk vypadá jako malý pupínek, ale je u něj velmi rychlá progrese, doslova roste před očima. Je potřeba jej hned vyříznout a je důležité, aby pacient šel hned do specializovaného centra, které se tímto onemocněním zabývá a má široké portfolio léčebných možností. Vždy je tam lepší poslat pacienta zbytečně,“ zdůraznil Arenberger.
Za až osmdesát procent nádorů z Merkelových buněk může podle něj virová infekce, takzvaný polyomavirus. Riziko zvyšuje dlouhodobé vystavování se ultrafi alovému záření či narušená funkce imunitního systému. Vyskytuje se spíš u starších mužů, nejčastěji ve věku 60 až 80 let.
Zdarma jen s metastázou
Biologická léčba, která Lucii Protivínské pomohla, je dostupná od začátku letošního roku a pomáhá „zviditelnit“ nádorové buňky tak, aby je imunitní systém pacienta snadněji odhalil a zničil.
„Představme si nádorovou buňku jako maskovaného vojáka. My mu to maskování strhneme a jsme schopni ho eliminovat,“ uvedl Aleš Ryška, přednosta Fingerlandova ústavu patologie Lékařské fakulty UK. „Pomáháme imunitnímu systému, aby si s nádorem poradil sám. Tím, že nezabíjíme nádorové buňky, nezabíjíme ani ty zdravé,“ upřesnil Ryška.
Podle Arenbergera lék zabírá i na pokročilé formy onemocnění. „Včas nasazená moderní léčba pomůže i v případech, kdy jsme ještě před rokem nabízeli pobyt v hospicu a rozloučení se s příbuznými,“ řekl Arenberger. V současnosti podle něj třetina pacientů zemře, při nasazení moderní léčby by se toto číslo dalo výrazně snížit. Pojišťovny biologický lék hradí pouze v případě, že se už vyskytla metastáza: pokud ne, má pacient možnost využít paragraf 16 ze zákona o veřejném zdravotním pojištění, který pacientovi dává právo využít zdarma i nehrazený lék, není-li jiná možnost léčby.
Právě paragraf 16, o jehož budoucnosti odborná veřejnost i politici vedou diskuse, Lucii Protivínské pomohl. „Jinak léčba stojí přibližně 1 200 000 korun ročně,“ řekl Právu Arenberger.