Sebevražd loni přibylo. Nejčernějším dnem je pondělí

Počet sebevražd v Česku dlouhodobě klesá. Vůbec nejmenší počet za poslední desetiletí - 1191 - byl zaznamenán v roce 2019.

Jak ale upozorňuje Alexandr Kasal z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), ve statistikách nejsou zahrnuty pokusy o sebevraždu, jejichž počet se odhaduje asi na dvacetinásobek dokonaných sebevražd. Pokusů tudíž může být i kolem 20 tisíc ročně.

Dlouhodobě klesá i míra sebevražednosti, která byla v uplynulém desetiletí v průměru 14,1 případu na 100 tisíc obyvatel. V kontextu Evropské unie je ale Česká republika stále nad průměrem.

Žebříček vede Litva s 30 sebevraždami na 100 tisíc obyvatel a v popředí jsou i další pobaltské státy. Vysokou míru sebevražednosti má také druhé Maďarsko s 20 sebevraždami na 100 tisíc obyvatel. Nejlépe je na tom Kypr.

Nejvíce lidí si vzalo život ve věkové skupině od 40 do 60 let. Jak upozornila Markéta Šafusová z ČSÚ, jedná se o generaci tzv. Husákových dětí a poválečnou generaci.

Mezi ohrožené skupiny patří zejména senioři muži. Míra sebevražednosti (počet úmrtí na 100 tisíc obyvatel) dramaticky roste s věkem nad 70 let.

Další ohroženou skupinou jsou mladiství ve věkové skupině od 15 do 29 let, kde je sebevražda jednou z nejčastějších příčin úmrtí - až 27 procent z celkového počtu úmrtí je v této skupině způsobeno právě sebevraždou.

Při srovnání pohlaví mají významně větší podíl na celkovém počtu sebevražd i míře sebevražednosti muži. Ženy nespáchaly ani pětinu sebevražd.

„Podíl mužů na sebevraždách začal výrazněji narůstat od devadesátých let dvacátého století. V roce 2020 muži spáchali 82 procent všech sebevražd,“ uvedla Šafusová. Sebevražednost žen je na průměru v rámci Evropské unie.

Lidé si nejčastěji berou život oběšením, a to v 56 procentech případů. Dalšími nejčastějšími způsoby je zastřelení (12 procent), skok z výše (10 procent) a otrávení (9 procent).

I zde panují rozdíly mezi muži a ženami, ženy například volí častěji smrt otrávením nebo skok z výše. Naopak zastřelení volí pouze 2 procenta žen oproti 14 procentům mužů.

Co se týče rodinného stavu, ve skupině od 35 let je nejméně pravděpodobné, že spácháte sebevraždu, pokud žijete v manželství.

Nejméně lidí si obecně sáhne na život v prosinci, nejvíce potom v jarních měsících. V průměru za posledních 10 let byl ale nejvyšší počet sebevražd 1. ledna. Ze dnů v týdnu je největší pravděpodobnost sebevraždy v pondělí.

Nejvíce sebevražd je spácháno doma, jde o víc než polovinu případů.

Z hlediska krajů je na tom nejlépe Vysočina, nejhůře naopak Liberecký kraj. Praha má ze všech regionů nejvyšší podíl sebevražednosti žen, a to téměř čtvrtinu z celkového počtu případů.

Podle Alexandra Kasala je nejčastější příčinou sebevraždy duševní onemocnění, a to až z 90 procent. Je však důležité nevysvětlovat všechny sebevraždy duševním onemocněním, ale je také nutné myslet i na další faktory, které mohou být násobeny pandemií koronaviru. Může to být třeba problémová situace v rodině, finanční situace nebo problémy s bydlením.

Pokud je ve vašem okolí někdo, kdo by mohl být v takové situaci, je dobré mít na paměti varovné příznaky v mluveném projevu, chování nebo náladě.

„Často vzpomínaným a mylným přesvědčením je, že pokud osoba hovoří o tom, že zvažuje sebevraždu, tak je to jakési falešné volání o pozornost nebo že sebevražda nehrozí, ale opak je pravdou. Pokud někdo hovoří o sebevraždě, tak je potřeba zpozornět a nebrat to na lehkou váhu,” uvedl Kasal.

V případě černých myšlenek se můžete anonymně obrátit na linku důvěry Centra krizové intervence v Psychiatrické nemocnici Bohnice, kam je telefonní spojení 284 016 666.

Další kontakty můžete najít na Lince důvěry.