Článek
Vírník udržují ve vzduchu rotující rotorové listy. Pohybuje se směrem dopředu, o což se stará klasický tlačný motor s vrtulí. Stroj vznikl na konci 20. let minulého století, za války se používal jako pozorovací a spojovací.
Zhruba před deseti lety v něm našla zálibu skupinka nadšenců z Česka, úplně jim však nevyhovoval.
„Začal jsem vírník používat i pracovně. V ten okamžik mi začalo vadit, že musím někde přistát a pak si stejně jako z normálního letadla volat taxíka, tankování není jednoduché a hangárovat to doma nemůžu. Tak jsem se to snažil nějak vymyslet, aby bylo možné cestovat vírníkem po cestě,“ vypráví Pavel Březina, majitel firmy Nirvana System, která se zaměřuje na vírníky i létání obecně.
Vlastně to nebylo tak složité. „Vzali jsme tedy vírník, který sám o sobě létá, je certifikovaný a jenom jsme mu dali doplňkové zařízení, aby mohl jezdit po cestě. Je to tak první vírník, který se podařilo certifikovat, dostal značku a oficiálně může na cestu,“ doplňuje Březina.
Na kávu na Václavák
Výhoda vírníku je, že nemá křídla, na silnici tak nepřekáží. Před časem si s ním Březina zajel dokonce na kávu na Václavské náměstí v centru Prahy. „To jsem chtěl udělat, zajet si vírníkem ‚pod ocas‘, a povedlo se,” říká.
Zní to celkem lákavě. Z Přerova do Prahy za hodinu a čtvrt a přitom žádné nervy na frekventované a leckdy ucpané dálnici D1. „Příště chceme s manželkou a dětmi do Londýna na zmrzlinu,“ dodává Březina.
Virník způsobil na Václavském náměstí rozruch.
Stejně jako je tomu u automobilů, i vírníků je několik typů. Ten nejrychlejší létá kolem 185 kilometrů za hodinu. Používá automobilový benzín, a tudíž je možné ho potkat i na běžné benzínce.
Na vzlet potřebuje stroj od 50 do 200 metrů – záleží na počasí a zatížení, na přistání pak zhruba 20 metrů. Cena se pohybuje v řádu jednotek miliónů.