Hlavní obsah
Řada psychologů přičítá nárůst osamělosti vlivu sociálních sítí a stále častějšímu pobytu ve virtuálním světě.

S osamělostí bojují i mladí, přátele mají často jen na Facebooku

Pětadvacetiletý Jakub má na sociálních sítích 128 přátel, se kterými si pravidelně píše a sdílí s nimi svoje pocity. Nikoho z nich ale nikdy reálně neviděl. Když vypne počítač a odpojí se, je sám, nezbývá mu nikdo.

Řada psychologů přičítá nárůst osamělosti vlivu sociálních sítí a stále častějšímu pobytu ve virtuálním světě.
S osamělostí bojují i mladí, přátele mají často jen na Facebooku

„Cítím se velmi osamělý,“ říká IT specialista, který také sám žije poté, co se za zaměstnáním odstěhoval od rodičů do jiného města.

Podle psycholožky Radany Štěpánkové není jeho případ zdaleka ojedinělý. „Osamělost mladých lidí je problém, se kterým se v poradně setkávám stále častěji,“ řekla Právu.

Podle statistik stále více mladých lidí bydlí samo. Odhadem tak žije na 300 tisíc mladých do 35 let. Podle posledního sčítání je v Česku již téměř třetina domácností jednočlenná.

Je jednodušší napsat zprávu než se scházet

Přitom lidé většinou osamocenost vnímají jako nemožnost se na někoho obrátit, popovídat si, jako neporozumění si s okolím či pocit, že nikoho nezajímají a všichni na ně zapomněli.

„Je jednodušší napsat zprávu než se večer s někým sejít, zvlášť když na to nejsem zvyklý a ani nevím, co bychom si měli tváří v tvář povídat,“ říká ale Jakub.

Přitom právě vlivu sociálních sítí a stále častějšímu pobytu ve virtuálním světě přičítá řada psychologů šířící se osamělost napříč populací.

Podle americké specialistky na vztahy Suzanne Deggesové-Whiteové internet sice prohlubuje přirozenou touhu po propojení s jinými, současně ale omezuje schopnost tuto potřebu realizovat.

Proto se lidé znovu vracejí k virtuální realitě a ocitají se v bludném kruhu.
„Je to složitější. Pocity izo­lovanosti mají i studenti vy­sokých škol,“ namítá Štěpánková.

„Studia většiny vysokých škol nejsou koncipována pro skupiny, ale pro jednotlivce. Mnoho mladých navíc nevyrostlo ve větších městech, kde se kvůli studiím ocitnou, proto jsou odkázáni na vytváření nových vztahů, a to dnes není snadné. Také v mnoha nadnárodních společnostech lidé popisují vztahy jako uniformní, neosobní,“ připomíná psycholožka.

Češi a Češky přitom nikdy v minulosti neměli tolik příležitostí pro seznámení a kontakty s ostatními lidmi.

Držíme trend

Telefon má dnes každý, cestovní kanceláře se předhánějí přehršlí nabídek na výjezdy za romantikou s vrstevníky, nadnárodní firmy v moderních prostorách koncentrují stovky přibližně stejně starých lidí, restaurace a zábavní podniky jsou i na menších městech, nemluvě o fitness centrech, zájmových klubech, kde se mohou lidé všech kategorií střetávat a seznámit.

Osamělost mladých ovšem není českým specifikem, nýbrž celosvětovou realitou. Že se mladá generace cítí osaměleji než starší lidé, potvrdil i průzkum britského statistického úřadu. Podle něj se cítí osaměle 40 procent lidí ve věku 16 až 24 let. U lidí starších 65 let je to necelá třetina.

Trend osamělosti dokládají údaje Eurostatu, podle nichž jednočlenné domácnosti v celé EU tvoří téměř třetinu. Část samozřejmě tvoří senioři, ale rostou i počty tzv. mladých single domácností. Žít sám však dnes nutně neznamená materiální nedostatek jako kdysi, nezřídka je tomu spíše naopak. A ačkoliv se člověk, který žije sám, ještě nemusí cítit osamělý a nešťastný, je podle socioterapeutky Marie Macháčkové důležité soustředit se při výchově dětí také na budování schopností prožitku, sounáležitosti a vzájemné komunikace, a ne pouze na individuální cíle a úspěch.

„Když nemáte nikoho, s kým lze úspěch sdílet, vzniká problém,“ upozorňuje Macháčková.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků