Hlavní obsah

S olůvky, broky, možná i náboji má být konec

Právo, Jan Rovenský

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Brusel udělal další krok směřující k plošnému zákazu olova, který dopadne na myslivce, sportovní střelce, rybáře a zřejmě i policisty. Armáda má však vyjednanou výjimku.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Zatímco EU krok zdůvodňuje ochranou životního prostředí a zdravím lidí, kritici už delší dobu upozorňují, že olovo je ve střelivu nenahraditelné a že jde hlavně o snahu si od lesa došlápnout na legální držitele zbraní. V současnosti je v Bruselu před schválením plošný zákaz používání olova v mokřadech, který už v Česku platí sedmým rokem.

Na konci srpna ale Evropská komise naznačila, že by chtěla jít ještě dál – uložila Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA), aby vypracovala studii o dopadech úplného zákazu olověných střel i rybářských olůvek.

Armáda má výjimku

Pokud by plošný zákaz prošel, olověné broky ani střely by se nesměly používat ani v malorážkách, z jakých střílejí biatlonisté, nebo ve vzduchovkách na pouťových střelnicích. A jiný materiál pro závaží by museli zvolit i rybáři. Zákaz by navíc dopadl i na policisty, kteří na rozdíl od armády nemají vyjednanou výjimku.

Jak sdělil Právu ministr vnitra a šéf soc. dem. Jan Hamáček, dopady by byly značné už jen proto, že policisté za rok na výcvik spotřebují přes 13 milionů střel, což představuje kolem 90 tun olova.

„Úplný zákaz používání střeliva s olověným jádrem by v praxi znamenal zásadní omezení připravenosti policistů, nárůst nákladů nejen na střelivo, ale i na častější obměnu služebních zbraní. Případný úplný zákaz střeliva s obsahem olova je nevhodný a ve svém důsledku i potenciálně nebezpečný,“ řekl Právu.

Podobně mluví i šéfka sněmovního branného výboru Jana Černochová (ODS). „Ocelové střely se například mnohem více odrážejí, což při zásahu ve městě byl problém,“ uvedla s tím, že ve středu výbor přijal usnesení týkající se i zákazu olova. „Usnesení budeme předkládat příští týden Sněmovně, která jej, doufám, podpoří,“ dodala Černochová.

Náhražky nevyhovují

Podle viceprezidenta Ligy Libe hájící majitele zbraní a člena Českomoravské myslivecké jednoty Bohumila Straky je jako protiargument na prvním místě bezpečnost.

„Olověné střelivo je vzhledem k fyzikálním vlastnostem nenahraditelné, protože je těžké a měkké, tudíž se málo odráží. Ocel, o níž se často mluví jako o náhražce, nevyhovuje. Zkuste si proti zdi hodit rybářské olůvko a ocelovou kuličku z ložiska. A čím menší ta střela bude, tím větší to bude hrát roli,“ řekl Právu.

Mezi další argumenty pro zachování olověných střel patří vyšší ranivost zvěře, menší opotřebovávání hlavní či cenová dostupnost. „Olověná střela ráže 9 mm vyjde zhruba na pět korun, ta z wolframu by stála 25 Kč,“ uvedl příklad Straka.

ECHA opakovaně upozorňuje na negativní vliv olova na životní prostředí – argumentuje mj. snížením úmrtnosti ptáků na otravu olovem, kteří omylem spolknou broky, a úmrtnosti dravců, kteří tyto ptáky loví, stejně jako zdravotními riziky pro lidi, kteří konzumují zvěřinu zabitou olověným střelivem.

Podle Straky nikdo nezpochybňuje toxicitu olova, ECHA si ale prý vybírá jen argumenty, které se jí hodí do krámu, a třeba nebere v potaz, že olovo se v přírodě vyskytuje a v zemi se zapouzdří a dál se nevstřebává.

„I kdyby všechno olovo mávnutím kouzelného proutku zmizelo, je třeba počítat s tím, že jde o koncový prvek přirozeného radioaktivního rozpadu vyšších prvků. Uvolňování olova v přírodě EU nezabrání, i kdyby vydala tisíc zákazů,“ dodal s tím, že přitom ještě v lednu Brusel ujišťoval, že plošný zákaz olova mimo mokřady nechystá, a varoval před hysterií.

Zákaz broků?

O olovu se vede debata i na ministerstvu životního prostředí. To v dubnu vydalo dokument Národní strategie řešení nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů v České republice 2020–2030, kde resort jako dlouhodobý cíl uvádí „postupné omezení používání olověných broků při lovu zvěře a olověných zátěží při rybaření na celém území ČR“. Zmiňuje například pozitivní zkušenosti s používáním neolověných broků v Dánsku.

O případných alternativách chce MŽP mít jasno do roku 2021. Šéf resortu Richard Brabec (ANO) řekl Právu, že česká pozice se od ledna nezměnila a že ČR s plošným zákazem olova nesouhlasí. „Chci vidět seriózní studie, čemuž odpovídají i závěry národní strategie. Ta byla ostatně konzultována i s Českomoravskou mysliveckou jednotou,“ uvedl ministr.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám