Článek
Ministerstvo obrany je již několik týdnů pod palbou poslanců, kteří chtějí vědět, jak a proč byl vybrán izraelský výrobek, když švédská strana nabídla nižší cenu.
Podle informací Práva Izraelci za osm radiolokátorů ELM 2084 MMR ze systému Iron Dome, jehož výrobcem je státní společnost IAI Elta, chtějí 2,9 miliardy korun bez DPH a za dvacetiletý servis požadují 2,1 miliardy korun. Podobné radary jsou součástí systémů, které chrání například izraelská města před raketami.
Komise rozhodla jednomyslně
Švédská firma Saab za osm radarů Giraffe G4A chce také 2,9 miliardy, ale za servis o 600 miliónů méně, tedy 1,5 miliardy korun. Ministerstvo švédskou nabídku oficiálně odmítlo, protože nesplnila český požadavek, aby radary prodávala švédská vláda. Zařízení nabízela přímo firma Saab, kterou švédská vláda pouze zaštiťovala.
V dopise švédskému úřadu pro vyzbrojování české ministerstvo napsalo: „Vaše strana nabídla pořízení samotných radiolokátorů přímo od výrobce, což není v souladu s článkem 13 písm. f, směrnice 2009/81/ES. Na základě této skutečnosti není v daném případě možné uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky.“
Výběrovým řízením si na sebe na obraně upletli bič, protože mohlo být dávno rozhodnuto
Podle poslance ČSSD a člena branného výboru Antonína Sedi se ale nákup obraně nepovedl. „Nelíbí se mi, že z toho udělali kočkopsa. Chtějí to řešit na úrovni vlád, ale zároveň vypsali výběrové řízení. Dostali se tak podle mého do rozporu se zákonem, protože hlavním kritériem by měla být cena, a ta švédská v otázce provozních nákladů byla podle mých informací lepší,“ řekl Právu Seďa.
„Švédská žirafa”
Náměstek ministra obrany Daniel Koštoval to ale odmítá. Podle něj nabídky posoudila 32členná komise, která konstatovala, že izraelská nabídka je technicky lepší a je vyzkoušená v boji, což se o „švédské žirafě“ říci nedá, protože tento typ radaru není ještě vyzkoušen žádnou armádou. „Izraelská nabídka zvítězila, protože nejlépe a nejúplněji splnila veškeré podmínky ministerstva obrany,“ řekl Právu Koštoval.
Firma Saab si podle informací Práva na postup ministerstvu stěžovala. Nelíbilo se jí, že české ministerstvo její nabídku vyřadilo až na konci výběrového řízení (v listopadu 2016), když už v srpnu při podání nabídek vědělo, že švédská vláda její návrh pouze zprostředkovává.
Švédský radarový systém Giraffe 4A z produkce firmy SAAB
Koštoval namítl, že to ze začátku tak zřejmé nebylo a že čekali na odpověď švédské vlády. „Byli jsme to schopni sdělit až tehdy, kdy jsme dostali od švédské strany úplnou odpověď,“ dodal náměstek. Ministerstvo už Saabu odpovědělo, že na jeho výhrady nemůže reagovat, protože za partnera považuje pouze švédskou vládu.
Poslanci marně urgují závěry
Místopředsedkyně branného výboru Jana Černochová (ODS) vítá, že byla vybrána izraelská nabídka, protože Izrael považuje za špičku v armádních technologiích, ale stejně jako Seďa považuje za chybu, že obrana oslovila další vlády.
„Výběrovým řízením si na sebe na obraně upletli bič, protože mohlo být dávno rozhodnuto,“ řekla. Pochybnosti kolem nákupu by měla podle ní obrana rozptýlit a poslance branného výboru by měla seznámit s výsledky komise. „Už dvakrát jsme to na jednání podvýboru pro akvizice požadovali,“ stěžuje si poslankyně. Náměstek Koštoval jí vzkázal, že každý poslanec, který má bezpečnostní prověrku, si závěry komise může přijít přečíst na ministerstvo obrany.
Radarový systém GM 200 francouzské společnosti Thales
Kromě švédské a izraelské nabídky posuzovala komise i nabídku francouzské firmy Thales, která do výběru poslala svůj radar GM 200. Ten ale podle ministerstva nesplnil některé technické podmínky, a proto byla nabídka vyřazena, aniž by členové komise jeli do Francie na bližší prohlídku radaru.
Ministerstvo očekává, že s Izraelem dojedná do dubna detaily smlouvy a na začátku května ji podepíše.
