Řád německých rytířů požádal o hrad Bouzov a lázně Karlova Studánka

Pokud bude majetek vydán, bude podle mediálního zástupce řádu Mikuláše Černého sloužit k dalšímu rozvoji činnosti řádu na českém území, a to zejména v oblasti vzdělávání, charitativní a sociální oblasti, stejně jako v oblasti duchovní správy.

Řád se dlouhodobě se státem pře o obrovský majetek na severní Moravě a ve Slezsku – o hrady Bouzov a Sovinec, zámek Bruntál, lázně Karlova Studánka a 17 545 hektarů lesů a polí, což znamená desetinu výměry, kterou žádají všechny církve. To vše jim podle dokumentů, jež má Právo k dispozici, patřilo v roce 1937. „Jedná se hlavně o lesy, ale i pole a nemovitosti,“ uvedl před týdnem Černý. [celá zpráva]

Jak řekl před nedávnem Právu sekretář řádu Robert Rác, nejsou jejich vyhlídky beznadějné, i když jim stát majetek zabral před rokem 1948 na základě Benešových dekretů.

Zákon o majetkovém narovnání vztahů s církvemi přitom přímo vylučuje, že by se měl vracet majetek zabraný podle dekretů. Řád má ale v ruce rozsudek Nejvyššího správního soudu, který 2. února 1948 rozhodl, že na německé rytíře se dekrety nevztahují.

Černý uvedl, že od doby nástupu fašismu v Německu vystupoval řád stejně jako jeho představitelé proti německé expanzivní politice a vyvíjel aktivity směřující k zachování celistvosti a suverenity Československa. "Přímým důsledkem loajality řádu vůči Republice československé bylo jeho zrušení a konfiskace jeho majetku, konkrétně se tak stalo 27. 02. 1939 výnosem (dekretem) říšského komisaře pro sudetoněmecké oblasti," uvedl.

Řád chce podle něj zpět nemovitosti, jež vlastnil před druhou světovou válkou a byly mu zabaveny nacistickou vládou. "V roce 1945 byl tento majetek podle dekretu č. 5 prezidenta republiky řádu navrácen a přitom byl dán po dohodě s řádem a za jeho spolupůsobení pod národní správu, která majetek do roku 1951 obhospodařovala. Z toho vyplývá, že řád byl k 25. 02. 1948 vlastníkem nemovitostí, které požaduje," uvedl Černý.