Článek
„Rolí Ústavního soudu je (mimo jiné) posoudit, zda rozhodnutí soudů nebyla svévolná nebo jinak zjevně neodůvodněná, k čemuž v případě stěžovatelky zjevně nedošlo,” stojí v usnesení.
Konkurz na Sazku byl vyhlášen koncem května 2011. Firmu získaly skupiny PPF a KKCG, které ve výběrovém řízení nabídly nejvyšší částku 3,81 miliardy korun.
Tři věřitelé, a to DF Deutsche Forfait, Nova Ljubljanska banka a T-Mobile Czech Republic, formu prodeje zpochybnili. Městský i Vrchní soud v Praze ale žalobu na určení neplatnosti smlouvy zamítly. Následovalo dovolání dvou věřitelů, ovšem Nejvyšší soud jejich výtky k procesu prodeje odmítl a koncem předloňského roku verdikt definitivně potvrdil.
Údajné tlaky zájmových skupin
Podle dřívějšího vyjádření insolvenčního správce Josefa Cupky bylo celé insolvenční řízení unikátní svým rozsahem a charakterem, provázela ho nejen nebývalá mediální pozornost, ale i mnoho tlaků nejrůznějších zájmových skupin. Všechny kroky prý konzultoval s věřitelským výborem.
Sazka se do insolvence a následně do konkurzu dostala například kvůli problémům se splácením úvěru na výstavbu pražské O2 areny. Před prodejem dlužila zhruba 15 miliard korun a potýkala se s rapidním poklesem sázejících. Významné ztráty jí plynuly i z ukončení spolupráce s telefonními operátory, kteří využívali síť jejích terminálů pro dobíjení kreditu.
V důsledku potíží Sazky skončil ve funkci i její dlouholetý nejvyšší představitel Aleš Hušák. V říjnu 2012 pak skupina PPF prodala svůj poloviční podíl v loterijní společnosti Sazka skupině KKCG. Ta se tak stala jediným vlastníkem loterijní firmy.