Hlavní obsah

Přes tři tisíce politiků nepodalo majetková přiznání

Právo, ČTK, dan

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Majetková přiznání letos ministerstvu spravedlnosti včas neodevzdalo zhruba 3150 veřejných funkcionářů. Dalších 630 sice oznámení učinilo, ale nikoli za celé období výkonu funkce v roce 2019. Dohromady tak řádně nesplnilo oznamovací povinnost zhruba 3800 politiků.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Všechny případy úřad předá správním orgánům k přestupkovému řízení. Loni přiznání nedodalo přibližně 7500 komunálních politiků. Obecní úřady jim pak ukládaly pokuty v průměrné výši 1000 až 2000 korun. Ministerstvo však očekává, že za opakované přestupky pokuty vzrostou. Maximální pokuta je 50 tisíc korun.

Babiš loni inkasoval od Agrofertu. Přivydělal si 114 milionů

Domácí

Lhůta pro podání přiznání za loňský rok vypršela 30. června. Politici a další činitelé museli zaslat do centrálního registru informace o vykonávaných činnostech, o majetku, o nabytých příjmech a o závazcích.

Neposílají z principu

Iveta Mikulášová z ministerstva spravedlnosti uvedla, že zákon o střetu zájmů nepřipouští žádnou toleranci a zmeškání lhůty nelze prominout. Ministerstvo tak musí správním orgánům oznámit všechny případy.

Poslankyně ANO navrhuje elektronickou evidenci plných mocí

Domácí

„Je pak úlohou správního orgánu, aby v rámci správního řízení vyhodnotil veškeré okolnosti konkrétního případu, tedy například to, z jakého důvodu nebyla povinnost splněna ve lhůtě, zda došlo k dodatečnému splnění oznamovací povinnosti či zda se jedná o recidivu,“ vysvětlila.

Většina hříšníků jsou komunální politici, kteří neposílají přiznání z principu, protože jim vadí, že jejich přiznání jsou komukoli plošně přístupná. Těm, kteří loni přiznání neodevzdali, rozdaly obecní úřady zhruba ve třech čtvrtinách případů spíše nízké pokuty, u zbývajících pak řízení zastavily kvůli nenaplnění znaku společenské škodlivosti.

Ústavní soud letos s platností od konce roku 2020 zrušil současný rozsah nahlížení do centrálního registru oznámení. Podle soudců postačí zpřístupňovat údaje na základě žádosti, protože volné nahlížení přes internet porušuje právo na soukromí veřejných funkcionářů. Soud ale nezrušil pravidlo, že majetková přiznání musejí nadále podávat i neplacení komunální politici.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám