Hlavní obsah

Právníci: Ústavní soud opravdu chyboval

– PRAHA
Právo, Vladimír Čechlovský

Ústavní soud (ÚS) ve čtvrtek v reakci na článek Práva oznámil, že nepochybil ve svém nálezu z úterý tohoto týdne, podle něhož mají obecné soudy rozhodovat žaloby majitelů na nájemníky o výši činží.

Foto: Ústavní soud, Novinky

Ústavní soud

Článek

Právo upozornilo, že ÚS neuvedl v nálezu fakt, že tato možnost platí jen na v minulosti podané žaloby, protože od 31. března je účinný zákon o jednostranném zvyšování nájemného (lidově o regulaci nájemného), kterým se soudy musí řídit. Nemohou tedy například rozhodnout, že by nájem by mohl být někomu zvýšen více, než tento zákon připouští.

Tím soud znejistil tisíce nájemníků a vyvolal liché naděje u mnoha majitelů domů. Popletl dokonce i prezidenta Soudcovské unie Jaromíra Jirsu, který v úterý večer v televizi v komentáři k nálezu Ústavního soudu tvrdil, že v nejbližší době budou soudy řešit mnoho žalob pronajímatelů proti nájemcům. To však není možné, protože Jirsa vyšel z chyby Ústavního soudu.

Tiskový mluvčí ÚS Michal Spáčil včera nejprve Právu slíbil písemné stanovisko, ale nakonec poslal jen upozornění, že celý text nálezu ÚS je zpřístupněn na internetu (www. concourt.cz) a z něho je prý vše jasné. Jenže z nálezu naopak vyplývá, že náš list měl pravdu a Ústavní soud udělal botu.

Ve zdůvodnění nálezu se totiž mimo jiné říká: "Z tohoto plenárního nálezu zejména Ústavní soud zdůrazňuje nosnou myšlenku, podle níž obecné soudy, přes absenci předvídané konkrétní úpravy, musí rozhodnout o zvýšení nájemného, a to v závislosti na místních podmínkách tak, aby nedocházelo k diskriminaci." V tomto duchu informovala v úterý při veřejném vyhlášení nálezu i soudkyně zpravodajka Ivana Janů.

Mluvčí soudu Michal Spáčil tentýž den večer v televizi na otázku "Můžou teď obecné soudy rozhodnout i o zvýšení nájemného, pokud na něj nájemníci nepřistoupí dohodou a majitel domu podá žalobu?" odpověděl: "Podle posledního plenárního názoru v této věci je to skutečně možné."

Renomovaní právníci, které Právo oslovilo, jednoznačně potvrdili, že ÚS udělal vážnou chybu.

Účinnost zákona nelze opominout

"Pochybil ÚS. Měl ve zdůvodnění zohlednit, že nyní je již účinný zákon o jednostranném zvyšování nájemného. Když dává návod obecným soudům, tak se musí vypořádat i s aktuální právní situací," řekl Právu Radek Pokorný z pražské advokátní kanceláře Pokorný, Wagner a spol. Podle jeho názoru se nález zabývá rozsudky soudů z června a února 2005 a je proto velmi obtížně aplikovatelný na dnešní úplně jinou situaci.

S výkladem Práva souhlasí i místopředseda ústavně právního výboru Sněmovny Zdeněk Koudelka (ČSSD). "Nález ÚS připustil, že by se pronajímatelé mohli u soudů domáhat zvýšení nájemného, ale když je účinný zákon o nájmech, tak to ztrácí smysl," uvedl Koudelka. Podle jeho názoru měl soud v nálezu jasně specifikovat, že se to dnes může vztahovat jen na žaloby podané před účinnosti zákona o nájmech.

Také poslanec Zdeněk Jičínský dal za pravdu Právu: " ÚS měl v nálezu reagovat na skutečnost, že je účinný zákon o nájemném, jinak jsou pak určité věci vykládány různě." Podle jeho slov jde o bydlení, co je velmi velmi citlivá věc. "Řada lidí pak ztrácí sociální pohled na tyto problémy. Bohužel pak i soudci příliš podléhají primitivní logice tržní ekonomiky," zdůraznil.

Mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun Právu potvrdil, že pokud majitel podá žalobu na regulovanou výši nájemného po 31. březnu, tak nemůže počítat s úspěchem. "Soud ji buď zamítne, že je neoprávněná, protože je účinný zákon o nájmech, nebo přeruší řízení a věc předá Ústavnímu soudu s tím, že je možný rozpor zákona s Ústavou," uvedl Dimun.

Otazníky i kolem náhrad škod od státu

Právníci mají vážné výhrady i k té části nálezu, v níž se hovoří, že majitelé, kteří se cítí poškozeni dosavadní regulací nájemného, se budou moci obrátit se žalobou na stát. Problém může být třeba vyčíslení způsobené škody.

"Těžko si představit, že by bylo možné si jen tak vyžádat zprávy realitních kanceláří o výši tržních, nebo obvyklých nájmů, jak tvrdili někteří soudci. Opět by se asi muselo vycházet z výše nájmů předpokládaných zákonem o nájemném," řekl Právu advokát, který si nepřál jmenovat.

Náhrady škod vůči státu považuje za velmi problematické i Jičínský. "Pochybuji, že Ústavní soud šel správnou cestou, že tím lze dosáhnout spravedlnosti," uvedl. Ministr pro místní rozvoj Radko Martínek (ČSSD) k tomu Právu řekl: "Situace není tak jednoduchá. Majitelé nájemních bytů mohou požadovat náhrady po státu pouze tehdy, nedomohou-li se prokazatelně svého práva jiným způsobem. V takovém případě pak musí doložit veškeré vzniklé náklady a škody, což je jednoznačně jiný postup, než jak se nález ÚS obecně vykládá."

K nálezu Ústavního soudu se Právu vyjádřil i prezident Václav Klaus. "Deregulace nájemného je výlučně a fundamentálně prvkem transformačního procesu. Ten proces má svoji evoluci a dynamiku. Otázka je, zda jsme tuto dynamiku zvládli nebo nezvládli. Pokud nerozhodl soud hned v prvopočátku transformačního procesu o deregulaci nájemného, tak by měl na tento proces nahlížet jako na transformační," uvedl Klaus.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám