Hlavní obsah

Poslanci chtějí zachránit velvyslankyně

Právo, Karolina Brožová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Velvyslankyně Livia Klausová i Eva Filipi možná budou moci pokračovat ve svých funkcích na Slovensku a v Sýrii i po Novém roce. Poslanci totiž vymýšlejí změnu služebního zákona, která by upravila věkový limit 70 let pro výkon funkce velvyslance. Právě kvůli tomuto limitu by měly obě úřady koncem roku opustit, což opakovaně kritizuje prezident Miloš Zeman.

Foto: Ivan Vilček, Právo

Česká velvyslankyně na Slovensku Livia Klausová

Článek

„Chtěli bychom nechat věkovou podmínku 70 let pro jmenování, ale aby tato hranice mohla být překročena na dobu, na kterou je velvyslanec vyslán. To znamená, že když by byl někdo vyslán v 67 letech, tak by mohl funkci vykonat do svých 71 let. Funkční období jsou čtyři roky,“ řekl Právu předseda ústavněprávního výboru Sněmovny Jeroným Tejc (ČSSD).

Foto: Michal Kamaryt, ČTK

Česká velvyslankyně v Sýrii Eva Filipi

Změna by mohla najít podporu napříč spektrem. „Názory zaznívají z koalice i opozice velmi podobné. Nebude to střet pravice a levice. Budeme hledat řešení, které je vyvážené a rozumné,“ dodal.

Pokud by Sněmovna skutečně Tejcův nápad na pozměňovací návrh připravila a schválila, pak by Klausová (letos jí bude 72) mohla být ve funkci velvyslankyně do svých 74 let a Filipi (letos jí bude 70) do svých 73 let.

Diplomaty radši vyjmout ze zákona

O tom, že debata nad změnou probíhá, hovořil v rozhovoru pro ČTK i Zeman. „Jednáme o tom, že může být drobná novela služebního zákona, která se bude týkat zahraniční služby,“ řekl. Podle něj Filipi odvádí vynikající práci.

„Považuji odvolání paní velvyslankyně Filipi z Damašku za potenciální hrubou chybu české diplomacie a udělám vše, co je v mé kompetenci, aby k tomu nedošlo,“ řekl Zeman. Už dřív upozornil, že jmenování a odvolávání velvyslanců je v jeho pravomoci.

V diskusi k novele zákona o státní službě, kterou předložil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), se objevila i myšlenka, že by velvyslanci neměli spadat pod služební zákon. „Oni musejí být podřízeni služebnímu zákonu jako vedoucí zastupitelské mise. Ale je otázka, zda by v těch ostatních směrech měli být považováni za úředníky. Bylo by lepší, kdyby existoval zákon o zahraniční službě,“ podotkl Tejc.

Podobný názor zastává i jeho kolega z ústavně právního výboru Martin Plíšek (TOP 09). „Mělo by se vážně diskutovat o vyjmutí zahraniční služby ze služebního zákona. Pak by se věk neřešil. Měnit zákon jen kvůli dvěma velvyslankyním není systémové, ale účelové,“ řekl Právu.

Někteří zaměstnanci MZV bez výběrového řízení

Novelu služebního zákona předložil Zaorálek kvůli nutnosti vyjmout některé zaměstnance ministerstva zahraničí z povinnosti projít výběrovým řízením. Na zahraničních misích totiž MZV často zaměstnává rodinné příslušníky svých diplomatů – a to kvůli úspoře peněz.

„Ten zákon umožní výjimky – třeba aby na ambasádě mohli pracovat oba manželé, kterým stejně musíme platit bydlení. Tím se ušetří za další zaměstnance a bydlení,“ vysvětlil Tejc.

Zaorálek se domnívá, že změna ušetří desítky miliónů korun. „Pro nás je nesmírně výhodné, když můžeme zaměstnávat rodinné příslušníky diplomatů, kteří vyjíždějí. Pokud nedokážeme prosadit tuto úpravu, tak to pro nás znamená ztrátu 80 miliónů korun,“ řekl v poslanecké rozpravě v úterý.

Řadu míst se nedaří obsazovat

MZV v novele také navrhuje, aby mělo možnost vyslat státního zaměstnance z ministerstva do zahraničí i bez jeho souhlasu a to na dobu nejdéle jednoho roku. „Důvod, proč to žádáme, je opět − já vás ujišťuji, že v tom není žádné politikum, tohle je opravdu technická novela −, že máme celou řadu míst, které se nám nedaří obsazovat,“ vysvětlil Zaorálek.

„A dokonce to nejsou nebezpečná místa, to byste se divili! Ona to jsou často místa, přátelé, docela fádní, jako Brusel. Ale důvod je spíš to, že je tam hodně práce, že si někdo hledá destinaci, ve které není takový nápor na práci,“ uvedl ministr.

Vyslání zaměstnanců bez jejich souhlasu na diplomatické mise se však nelíbí TOP 09.

„Diplomacie přece jen není armáda. Tato doba by se měla zkrátit a odmítnutí by nemělo mít vliv na ztrátu služebního místa,“ uvedl pro Právo Plíšek.

Tejc hodlá jeho kritiku vyslyšet a navrhne, aby se doba, kterou by bez svého souhlasu musel státní úředník v zahraničí strávit, zkrátila z roku na šest měsíců. Novelu zákona projednali poslanci v prvním čtení v úterý. Příští týden ji projedná ústavně právní výbor, který k ní hodlá připojit zmíněné pozměňovací návrhy.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám