Porodnost zvýší dostupná péče o malé děti, ne dávky, ukazují výzkumy

„Výmluvné jsou statistiky z Německa. Zatímco u nás máme porodnost v průměru 1,7 dítěte na rodiče, v roce 2006 byla v Německu porodnost pod 1,3. Tehdy zahájili mohutnou výstavbu zařízení předškolní péče a porodnost se jim zvedla k dnešním 1,55. Minimálně se jim tedy podařilo zastavit negativní trend,“ popsal Právu Daniel Prokop z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a poradce Medianu.

Odkázal také na studii, která mapovala obce po celém Německu, kde se do předškolních zařízení investovalo nejvíc. „Na těchto místech se porodnost zvedla nejvýše. Je to důkaz toho, jaký má takové opatření dopad. Podobné výsledky měly i studie z Norska,“ uvedl Prokop.

Reagoval tak na schůzku premiéra Andreje Babiše s šéfem Hnutí Pro život Radimem Ucháčem, který usiluje o přímou podporu rodin se třetím dítětem. Podle Babiše by lidi motivovalo pořizovat si i tři děti, pokud by jim stát přispěl na větší auto či byt.

„Porodnost dělají hlavně třetí děti v rodinách. Potřebujeme minimálně 2,1 a máme 1,7. Hlavní důvody, proč si lidi nepořizují třetí dítě, jsou ekonomické. Když máte jedno nebo dvě děti, tak to ještě jde. Třetí dítě znamená větší auto a větší bydlení. A to stojí peníze. Já to beru jako investici a ano, budeme o tom jednat s našimi ministry,“ napsal premiér na Twitteru.

Jenže podle Prokopa by taková podpora nemusela zabrat. „Podle dat z akademického projektu Proměny české společnosti možnosti zvýšení porodnosti nejsou u lidí, kteří by chtěli třetí dítě, ale nemohou si ho dovolit. Spíš je třeba se zaměřit na lidi, kteří nemají žádné nebo jen jedno dítě,“ vysvětlil Prokop.

Průzkum totiž ukázal, že v kategorii lidí od 30 do 45 let je téměř čtvrtina lidí, kteří nemají dítě nebo mají jedno a další by chtěli. Ale lidí se dvěma dětmi, kteří by si přáli jedno či víc dalších dětí, je jen devět procent. „Třetí dítě je totiž často až hodnotová volba,“ dodal Prokop.

Podle něj je třeba mířit na podporu žen s vyššími příjmy a vzděláním, protože společenské poměry je odrazují od rodičovství, přitom by často aspoň dvě děti chtěly mít.

„Ženy mezi 50 a 60 lety mají zhruba o 15 procent nižší mzdy než muži. Jsou tedy celoživotně penalizovány za mateřství, protože mají nižší kvalifikaci a musí přijmout horší práci,“ vysvětlil Prokop.

„U vysokopříjmových a více vzdělaných lidí jsou ty ztráty kumulativně vyšší. I kdyby podpora na nové auto činila 200 tisíc, pokryje jim to ztrátu tak na jeden dva roky. Takže porod odkládají a potom už třeba ani nestihnou mít ani ty dvě děti,“ přiblížil. Právě proto by podle něj více pomohly kroky, které by pomohly těmto ženám udržet si pracovní šance.

Jeho slova potvrdil i Jan Schneider z Asociace rané péče a výchovy. „Je stoprocentní pravda vyplývající z mnoha výzkumů, že porodnost zvyšuje dostupnost péče o malé děti, a to už od dvou let,“ řekl Právu. Kromě toho se prý účinek dostaví v kombinaci s flexibilními pracovními vztahy, aby se ženy mohly vracet dříve do práce na částečné úvazky.

Dostupnost péče řešila už předchozí vláda, když uzákonila rodičům právo umístit do školek i dvouleté děti. Opatření však bylo zrušeno, protože zejména učitelé si stěžovali, že nelze skloubit vzdělávání dětí od tří let s hlídáním batolat.

Ministerstvo práce a sociálních věcí pak dostalo za úkol zajistit péči pro malé děti prostřednictvím dětských skupin, které jsou určeny zejména pro děti do tří let.

Dosud jich není mnoho a jsou často drahé. Novela zákona počítá se zastropováním měsíční platby na třetině minimální mzdy, která nyní činí 13 350 korun. Kromě toho má zajistit financování ze státního rozpočtu, protože dosud jsou hrazeny zejména z eurofondů a jejich podpora skončí.

Podle statistik ministerstva bylo v březnu evidováno dohromady 916 dětských skupin a navštěvovalo je zhruba 15 tisíc dětí. Ministerstvo počítá s tím, že kapacity se navýší celkem na 33 tisíc dětí, což by znamenalo výdaj ve výši 2,1 miliardy, ale příjem mj. z daní zaměstnaných rodičů 2,25 miliardy. Novela se však zadrhla v připomínkovém řízení.