Hlavní obsah
Figurant na nádvoří Černínského paláce - takto bylo nalezeno tělo Jana Masaryka. Foto: ZČÚ

Plzeňští badatelé zpochybnili teorie o vraždě Jana Masaryka

Za nevyjasněnou smrtí Jana Masaryka, někdejšího československého ministra zahraničí, nemusela být podle českých vědců vražda. Mohlo jít i o nešťastnou náhodu či sebevraždu. V každém případě není pravděpodobné, že by jej v osudnou noc z 9. na 10 března 1948 někdo vyhodil z okna.

Figurant na nádvoří Černínského paláce - takto bylo nalezeno tělo Jana Masaryka. Foto: ZČÚ
Plzeňští badatelé zpochybnili teorie o vraždě Jana Masaryka

Vyplývá to ze závěrů, k nimž na základě nových analýz, měření a výpočtů dospěla dvojice plzeňských badatelů - Jan Špička z výzkumného centra NTC plzeňské Západočeské univerzity a Martin Čermák, absolvent tamní strojní fakulty, který se případem konce syna prvního československého prezidenta zabývá už řadu let.

K objasnění záhady využili i metody, které při předchozích vyšetřováních nebyly k dispozici. Například software pro analýzy chování lidského těla při dopravních nehodách - lze na něm simulovat komplikované situace s vícečetnými nárazy.

Čelem ke zdi

Jana Masaryka našli mrtvého ráno 10. března 1948 na nádvoří pražského Černínského paláce pod oknem koupelny jeho bytu. „Domníváme se, že před pádem stál čelem ke zdi na římse pod oknem,“ řekl Právu Špička. Odpovídají tomu symetrická zranění i poloha těla po dopadu ze zhruba čtrnáctimetrové výšky.

Výzkum podle Špičky vyvrátil úvahy, že není možné, aby se Masarykovo tělo bez využití cizí síly dostalo na místo, kde bylo nalezeno. „Zjistili jsme, že to jde,“ sdělil Špička.

Vyhození nebo vystrčení oběti z okna považují vědci za nereálné. „Zůstávají ale otázky, proč na tu římsu vůbec lezl, jestli spadl sám, nebo s dopomocí, to už je na šetření policie,“ podotkl Špička. Případný útočník by však podle něj musel vylézt za Masarykem na římsu.

Součástí výzkumu bylo i měření římsy, na níž Jan Masaryk zřejmě stál před pádem do hlubiny.

Foto: ZČÚ

Badatelé provedli řadu měření přímo v Černínském paláci, zjistili mimo jiné výšku oken, šířku římsy a s pomocí figuranta také zaměřili na nádvoří polohu, v níž bylo vyfoceno ministrovo tělo. Čtveřice dobrovolníků s akcelerometrem upevněným v pase pak na speciálním simulátoru testovala různé varianty skoku - od „kroku do prázdna“ až po odskok z římsy s použitím rukou. „Měřili jsme počáteční impuls, zrychlení v okamžiku odrazu, abychom si ověřili, zda mohl Masaryk bez cizího přičinění dopadnout do místa, kde bylo zdokumentováno jeho tělo,“ vysvětlil Špička.

Podnět č. 2

Oba badatelé už podali podnět ke znovuotevření vyšetřování případu smrti Jana Masaryka. Shodou okolností jde v krátké době již o druhý impuls - první je postavený na nahrávce z roku 1968 s vyjádřením policisty, který byl ráno 10. března 1948 jako první povolán do Černínského paláce. Nahrávka má zpochybňovat oficiálně uváděné časové údaje a také věrohodnost fotografie těla Jana Masaryka. Dle slov policisty byl nebožtík upraven k fotografování a na fotografii chybí kůstky z roztříštěných nártů, které na pokyn lékaře policista sesbíral do kapesníku a položil vedle těla.

Podle Martina Čermáka a Jana Špičky však nahrávka nepřináší informace, které by měly vliv na výsledky jejich měření. „Pokud došlo k manipulaci s tělem před vyfocením, muselo jít nanejvýš o přetočení z boku na záda nebo posunutí ruky,“ podotkl Špička.

Státní zástupce na základě obou obdržených podnětů vydal dne 21. října 2019 příkaz k obnovení vyšetřování. Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu již oba plzeňské badatele oslovil s žádostí o spolupráci při vyšetřování.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků