Plaga na ministerstvu školství zůstává

„Samozřejmě budu rád pokračovat v práci, kterou jsem na ministerstvu započal, například v realizaci Strategie 2030+. Do funkce ministra jsem nastoupil z pozice odborného náměstka pro vysoké školy, vědu a výzkum. Podle služebního zákona bych se do této pozice měl tedy vrátit,“ sdělil Právu Plaga.

„Zda a jak bude vypadat případná spolupráce s novým vedením, to je v tuto chvíli však předčasné řešit. Určitě o tom budu s budoucí ministryní či ministrem školství hovořit,“ dodal.

Gazdík by podle svých slov uvítal, kdyby Plaga na ministerstvu zůstal, a potvrdil, že nárok na návrat do role náměstka pro vysoké školy má.

„Pan ministr je svým občanským povoláním odborný náměstek pro vysoké školy na ministerstvu školství a v případě, že skončí ve své politické funkci, tak se do funkce odborného náměstka jako svého občanského povolání vrátí,“ řekl. Rozhodnutí, zda ve funkci náměstka pak zůstane, bude podle Gazdíka na samotném Plagovi.

Ocenil například Strategii vzdělávání do 2030, která vznikla za Plagova úřadování. Strany vládní koalice chtějí podle něj na jeho práci navázat a pokračovat v naplňování cílů strategie.

Plaga postoupil z pozice náměstka do čela resortu v roce 2017 poté, co premiér Andrej Babiš (ANO) nemohl pro tuto funkci sehnat nikoho z řad odborné veřejnosti.

S Plagou měl napjaté vztahy. Nejméně dvakrát se jej snažil odvolat, ale za Plagu se vždy postavili představitelé škol, ale i třeba odbory, takže premiér ze svých záměrů vycouval.

Původně byl Plaga členem hnutí ANO, ale kvůli kauze Stoka, jež se týkala jeho domovské brněnské organizace, byla buňka rozpuštěna. Když se měli členové přeregistrovat, Plaga už to neudělal.

Podle informací Práva se mu nelíbilo směřování strany a z jeho vyjádření například při neformální schůzce s novináři vyplývalo, že ani nepočítá s tím, že by ve vedení úřadu zůstal do konce volebního období. Nyní patří mezi nejdéle sloužící ministry školství v novodobé historii. Celé funkční období zvládli před ním jen Eduard Zeman a Petra Buzková (oba ČSSD).

Podle Gazdíka bude vzdělávání jednou z hlavních priorit nové vlády. Za hlavní cíle označil snížení nerovností ve vzdělávání, zvýšení motivace žáků a změny v obsahu výuky. Důležité je podle něj, aby úsilí o modernizaci bylo kontinuální, protože absolventi vyjdou ze škol až po letech, takže výsledky změn se ukážou až potom.