Hlavní obsah
Na začátku letošního roku byl uzákoněn Památný den sokolstva, který připadá na 8. října. Foto: Petr Horník, Právo

Památný den sokolstva. Proč se slaví 8. října?

Na začátku letošního roku byl uzákoněn Památný den sokolstva, který připadá na 8. října. Proč se slaví zrovna tento den?

Na začátku letošního roku byl uzákoněn Památný den sokolstva, který připadá na 8. října. Foto: Petr Horník, Právo
Památný den sokolstva. Proč se slaví 8. října?

Sokolská organizace byla založena v roce 1862 a patří tak k nejstarším spolkům v Česku. Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava se sokolové zapojili do činností odbojových organizací a vytvořili i vlastní organizaci s názvem Obec sokolská v odboji. To samozřejmě Němcům nezůstalo dlouho utajeno. V dubnu roku 1941 nařídil K. H. Frank zastavení činnosti Sokola. Čeští sokolové se scházeli dále tajně a spolupracovali i se zahraničními kolegy, o čemž věděla německá tajná policie.

V září 1941 na místo říšského protektora nastoupil Reinhard Heydrich, který krátce po svém jmenování nechal několik sokolských představitelů popravit. Takzvané konečné vypořádání se Sokolem proběhlo v noci ze 7. na 8. října téhož roku při „Akci Sokol“, kdy byli zatýkáni funkcionáři, náčelníci i místonáčelníci. Celkem bylo zatčeno 1500 sokolů, kteří vesměs putovali přes Terezín do Osvětimi, uvádí server Sokol.eu. V koncentračních táborech většina sokolů zemřela.

Osmého října 1941 také Heydrich podepsal úřední výměr o rozpuštění České obce sokolské. Sokolové se pak podíleli na atentátu na Reinharda Heydricha. I díky jejich přispěním se hnuly dějiny.

Den sokolstva, který od letoška připadá právě na 8. října, je významným dnem, ale nikoli státním svátkem.

Historie Sokola

Sokolské hnutí vzniklo roku 1862, kdy byla v Praze založena první sokolská jednota. Název Sokol byl převzat z názvu černohorských revolucionářů a poprvé se objevil v roce 1864.

Miroslav Tyrš pak formuloval myšlenku sokolského programu v úvodním článku prvního čísla časopisu Sokol v lednu 1871 pod titulem „Náš úkol, směr a cíl“. Na antickém principu kalokagathie postavil ideál člověka tělesně zdatného, duševně a sociálně vyspělého, připraveného pracovat a bránit svůj národ, uvádí server Sokol.eu. Josef Mánes namaloval první prapor a skicu prvních krojů (upravil později František Ženíšek).

Původní verze značky Sokol se poprvé objevila v sokolském periodiku Věstník v 19. století. Současná verze se ustálila v roce 2008. Mezi další symboly Sokola patří kroj, prapory, sokolský pozdrav NAZDAR! a oslovení „sestro“ a „bratře“.

V době komunistické éry bylo v Československu sokolské hnutí de facto zakázáno, v zahraničí ale dál fungovalo. K obnově Sokola v Československu došlo v roce 1990 a v roce 1994 vznikl Světový svaz sokolstva. V současné době sdružuje svaz dvanáct sokolských organizací působících v patnácti zemích světa. Česká obec sokolská (ČOS) je také členem významné mezinárodní organizace ISCA (International Sport and Culture Association).

Odbor sportu (ČOS) v současnosti eviduje kolem osmdesáti druhů sportů, včetně aerobiku a rock’n’rollu. Sokolové taky pořádají různé soutěže a slety. Sokolství ale není jen o cvičení výmyků a oslovování se „sestro“ a „bratře“. Být sokolem neznamená jen cvičit tělo, ale i ducha. Sokolství se zaměřuje i na kulturní a společenské vyžití a vychovává k mravnosti a občanské odpovědnosti. I proto do svých řad už po století láká další členy.

Zakladatelé Sokola

Dr. Miroslav Tyrš. Jako vychovatel v Novém Jáchymově na Berounsku se setkal s Jindřichem Fügnerem a z jejich úvah vzešla iniciativa k založení českého tělocvičného spolku v roce 1862. Od roku 1871 řídil časopis Sokol. V roce 1873 vyšel jeho spis Základové tělocviku, obsahující promyšlený tělocvičný systém a výstižné názvosloví.

Jindřich Fügner. Po vzniku Sokola pražského se stal jeho prvním starostou a mecenášem, zasloužil se především o výstavbu první sokolovny v Žitné ulici v Praze.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků