Hlavní obsah

Oprávněnost podnikání soudce Veselého posuzuje NSS

– Brno
Právo, Miroslav Homola

Jak je to s podnikáním soudců? Mají na něj právo ze zákona, jako všichni ostatní, nebo jim to naopak zákon striktně a bez výjimky zakazuje? I to je vlastně předmětem jednání Nejvyššího správního soudu (NSS), který se začal zabývat dvěma kárnými žalobami podanými právě kvůli zákonem nepovolenému podnikání. Tomu se věnuje někdejší předseda a nyní soudce OS Mělník Jan Veselý.

Foto: Miroslav Homola, Právo

Kárně obviněný Jan Veselý (vpravo)s advokátem Stanislavem Balíkem

Článek

Obě žaloby podal nynější předseda OS Mělník Oldřich Kajzr. V první se poukazuje na možné porušení zákona o soudech a soudcích, neboť Veselý je nejen soudcem, ale i živnostníkem, plátcem DPH se živnostenským listem a tedy i podnikatelem.  Jak u soudu zaznělo, pronajímá byty, nemovitosti i pozemky včetně známého letoviska Harasov v CHKO Kokořínsko a podniká i jinak, například pronájmy aut.

Druhá kárná žaloba mu klade za vinu, že neoprávněně za využití svých přihlašovacích údajů vstupoval do elektronického informačního systému pro okresní soudy ISAS a bez souvislosti se svými kauzami zjišťoval informace a pořizoval si kopie dokumentů ze soudních spisů. Informace a dokumenty chtěl podle žaloby pro soukromé účely a mělo se mimo jiné i jednat o případy, které byly nějakým způsobem spojeny s jeho podnikatelskými aktivitami. V obou případech navrhuje žaloba, aby byl Veselý, který je nyní postaven mimo výkon soudcovské profese, zcela zbaven taláru.

Soudce Sotolář manipuloval s protokoly, soudit ale může dál

Krimi

Jak Kajzr v žalobě uvedl, vykonával Veselý jako živnostník od ledna 2018 výdělečnou činnost, což zákon soudcům neumožňuje. V žalobě tvrdí, že Veselý tuto činnost prováděl soustavně a za účelem zisku, že nešlo o jednorázové příjmy. Veselý tak podle něj úmyslně narušil důvěru v soudnictví jako celku a navíc, že dával podnikání přednost před výkonem soudce.

Veselý své podnikání nepopírá, ovšem jak vysvětloval, byl sice majitelem a správcem nemovitostí už před v žalobě popisovanou dobou, ovšem hlavní problémy, které ke kárné žalobě vedly, vznikly především poté, co po tragické smrti svých rodičů musel začít spravovat otcovu rodinnou firmu a živnostenský list byl podle něj logicky nejjednodušší způsob.

Nedokonalost zákona

„Jsou soudci, kteří jsou bohatí, a soudci, kteří jsou chudí. Tady stojíme před nedokonalostí právní úpravy. Senát NSS by neměl jednat o soudci Veselém, ale o otázce možnostech podnikání a živnostenského oprávnění,“ uvedl Veselého obhájce, někdejší soudce Ústavního soudu Stanislav Balík. Ten poukázal na to, že zatímco advokáti možnost podnikání mají, soudcům je to odpíráno.

„Přitom jim toto právo zaručuje rovněž listina základních práv a svobod,“ dodal Balík, který navrhoval první kárnou žalobu zamítnout a ve druhé uložit maximálně výtku.

„Nahlížení do spisů je běžná soudcovská praxe, která není nijak upravena zákonem. Velká část těch nahlížení se týká mě, matky nebo bratra. Mohl jsem mámě říct, běž do podatelny a nech si přinést spis, místo toho jsem se podíval já. Nepovažuji to za nic, co by jakkoliv narušovalo práci soudce," uvedl Veselý. Jednání bylo odročeno na 6. října.

Reklama

Výběr článků

Načítám