Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Petr Hloušek, Právo

Omyly justice a úředníků stály loni státní kasu nejvíc v historii

Ministerstvo spravedlnosti vyplatilo loni žadatelům o odškodnění za újmu způsobenou veřejnou mocí dohromady více než 367 milionů korun, což je nejvíce v historii. V porovnání s předchozím rokem je to až dvojnásobná částka. Ministerstvo samo přiznalo žadatelům 134,5 milionu, dalších téměř 233 milionů mu pak přikázaly zaplatit na základě žalob soudy.

Ilustrační foto Foto: Petr Hloušek, Právo
Omyly justice a úředníků stály loni státní kasu nejvíc v historii

Resort justice vyřizuje žádosti o odškodnění za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Nejčastěji jde o odškodnění za újmy za průtahy a nepřiměřenou délku soudního řízení, nezákonné trestní stíhání, vazbu, ale i za chyby exekutora či notáře.

V porovnání s předchozím rokem je to až dvojnásobná částka

Naposledy teď v červnu přiznal soud zatím nepravomocně Pavlu Šrytrovi, který byl zproštěn obžaloby z vraždy bosse podsvětí Antonína Běly z roku 1996, více než 400 tisíc korun. Ještě předtím se mu ministerstvo muselo omluvit a vyplatit odškodnění 860 tisíc.

Miliony pro Jourovou

V dubnu zase Právo informovalo o rozsudku Krajského soudu v Plzni, který přiznal bývalému obchodníkovi s pohonnými hmotami za stíháním zničené podnikání 12 milionů korun.

Vysokou částku přiznal soud v roce 2014 také eurokomisařce Věře Jourové, která dostala za nezákonnou vazbu v kauze Budišov náhradu majetkové újmy ve výši 2,7 milionu korun.

Její stíhání v tomto případu státní zastupitelství v roce 2008 zastavilo s tím, že se skutek, z kterého policie Jourovou vinila, nestal.

Žadatelů, kteří se cítí postupem státu poškozeni, jsou ročně tisíce. Loni takto na ministerstvo dorazilo 3590 žádostí. Resort má na vyjádření se k žádosti lhůtu šest měsíců. Úřad jich vyřídil 3842. Z nich zcela vyhověl 379 žádostem, přičemž pouze částečně uznal nárok v 1133 případech, 2330 žádostí pak odmítl.

Ministerstvo i soudy vyřídily loni více žádostí a žalob, než kolik jich přišlo. Je to dáno šestiměsíční lhůtou pro resort spravedlnosti, soudy lhůtu na projednání nemají. Do statistik loňského roku se tak promítají věci z předchozích let.

Za uznané nároky ministerstvo mimosoudně vyplatilo 134,5 milionu korun. To je nejvíc od roku 2006, kdy resort žádosti o odškodnění začal vyřizovat. Úspěšní žadatelé získali průměrně náhradu 89 tisíc korun.

Rekordní částky

Pokud žadatel u ministerstva neuspěje nebo se úřad k žádosti do půl roku nevyjádří, může se obrátit na soud. Loni takových žalob bylo dva tisíce, přičemž soudy ukončily 2433 sporů. Ministerstvo ve většině případů u soudů uspělo – žalobcům soudy zcela vyhověly v 71 případech a částečně v 585 případech.

Ačkoli se procentuální úspěšnost žadatelů o odškodnění pohybovala na stejné úrovni jako předcházející rok, loni ministerstvo vyplatilo na základě soudních rozhodnutí rekordní částku téměř 233 milionů korun.

Pro srovnání: V roce 2017 úřad zaplatil 65 milionů, o rok dříve 49 milionů. Průměrná náhrada úspěšného žadatele vyskočila ze 144 tisíc na 355 tisíc korun.

Proč stát musel vyplatit několikanásobně vyšší částku než v minulých letech? Podle ředitele odboru odškodňování ministerstva spravedlnosti Jakuba Severy je to mimo jiné tím, že soudy loni dotáhly případy, v nichž šlo o vysoké částky.

35 milionů za vadnou exekuci

„Sešlo se tam několik soudních rozhodnutích v řádech desítek milionů korun, které byly pravomocné a náhrada škody tudíž byla ministerstvem spravedlnosti vyplacena,“ řekl Právu Severa s tím, že nemůže komentovat konkrétní případy.

Nejvyšší jednorázově vyplacená částka přesahuje 35 milionů korun jako odškodnění za chybnou exekuci.

„Šlo o odškodnění přiznané soudem jakožto náhrada obchodního podílu žalobce v jisté společnosti, když tento podíl byl prodán v exekuci vedené na základě exekučního titulu, jenž byl později shledán vadným,“ přiblížila mluvčí ministerstva Maja Dangal. „Takto vysoká jednorázová částka odškodnění je ovšem spíše výjimečná,“ doplnila.

Podle ředitele odboru odškodňování je však dostupná statistika ministerstva částečně zkreslující, protože některá rozhodnutí soudů o milionové odškodnění se podařilo zvrátit a část původně úspěšných žalobců musí peníze vracet. Z vyplacené částky 233 milionů korun tak stát dostane určitý obnos zpět. „Část se již vrátila,“ dodal k tomu Severa.

Vrácené prostředky se však podle něj zpětně do statistiky resortu nepromítnou.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků