Obec nechala zbourat exstarostovi plot, teď za to musí zaplatit

Peníze po obci vymáhalo ministerstvo dopravy, které už dříve Šulcovi za nesprávný úřední postup škodu uhradilo. Obec to ale odmítala zaplatit s tím, že kroky vůči exstarostovi jí tehdy poradilo samo ministerstvo.

Plzeňský soud tento měsíc vynesl verdikt, podle něhož ministerstvem požadovanou částku ve výši 54 tisíc korun zaplatí napůl obec a krajský úřad, který tehdy rozhodnutí obecního úřadu o odstranění plotu posvětil.

„Dělali jsme jen to, co nám radilo ministerstvo dopravy a další kompetentnější úřady včetně ombudsmana. Pro mě je nepochopitelné a zarážející, jakým způsobem se k tomu později ministerstvo postavilo. Jeho žalobu na nás považuji za hanebnou,“ prohlásila před soudem místostarostka Druztové Lucie Moravcová (nez.).

Podle ní ani vymáhaná částka neodpovídá realitě. „Tam došlo jen k tomu, že jsme mu vytahali sloupky ze země, oddělili pletivo a všechno složili na obci, kde to má stále k dispozici. Nám ale účtují náklady na výstavbu úplně nového oplocení,“ dodala Moravcová.

Spor se rozhořel v roce 2000, kdy Šulc pozemek získaný v dědictví po zemřelé matce zahradil plotem a desítkám chatařů tím znemožnil dostat se k jejich nemovitostem. Tehdy byl Šulc starostou a jako zástupce obce odmítal stížnosti chatařů řešit. Ti pak jako nouzové řešení zvolili cestu přes louku.

Obec už pod novým vedením začala věc řešit v roce 2007, kdy vydala rozhodnutí, že se jedná o neoprávněnou překážku na veřejně přístupné účelové komunikaci, a Šulce vyzvala, aby plot odstranil. To neudělal, a tak ho obec nechala zbourat v rámci exekučního řízení.

O dva roky později Krajský soud v Plzni na základě Šulcovy žaloby vydal rozsudek, podle něhož rozhodnutí obecního úřadu bylo nezákonné s tím, že dostatečně nezkoumal, zda se na pozemku nachází veřejně přístupná účelová komunikace.

„V době, kdy jsme vydali rozhodnutí, nebyly k dispozici žádné judikáty, které by stanovily nebo upravovaly postup při prokazování existence veřejně přístupných účelových komunikací na soukromých pozemcích. Že se jedná o účelovou komunikaci, neměly v době našeho rozhodování pochybnosti ministerstvo dopravy, krajský úřad, policie, a dokonce ani kancelář veřejného ochránce práv, se kterým jsme naše kroky konzultovali a řídili se jeho pokyny a doporučeními,“ vysvětlila místostarostka.

Podle ní tak není možné obci přičítat pochybení. „Pakliže jsme postupovali v souladu s tehdejšími pokyny a právními názory, nemůžeme být nyní sankcionováni za pochybení, která nebyla v této době předvídatelná ani fundovanějšími odborníky,“ prohlásila Moravcová.

Upozornila na to, že obec postupovala ve veřejném zájmu, aby chataři mohli ke svým nemovitostem. Zda se proti zatím nepravomocnému verdiktu plzeňského soudu obec odvolá, místostarostka ještě neví.

Že měl Obecní úřad Druztová pravdu v otázce existence veřejně přístupné účelové komunikace na pozemku Jiřího Šulce, potvrdil až v roce 2016 Nejvyšší správní soud.