Hlavní obsah

Nepříjemné podobnosti

Novinky, Jan Keller

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Po každém dalším zrůdném činu teroristů věnují politici a komentátoři zhruba týden pokusům o vysvětlení příčin tohoto odpudivého jevu. Příliš se jim to nedaří, což je možná dáno tím, že považují terorismus za něco, co přichází z úplně cizího světa. Samozřejmě, že nejsme jako oni. Přesto bychom neměli ignorovat určité vzdálené analogie mezi logikou terorismu a povahou naší vlastní, tak holubičí civilizace.

Foto: Petr Sláma

Dětský rybářský den v Ivančicích

Článek

Hned poprvé nás zamrazí, začteme-li se do kterékoli z manažerských příruček. Moderní firmy dosahují svých zázračných zisků tím, že se naučily diktovat nejistotu zaměstnancům, subdodavatelům a celým státům. Pochopily, že moc má dneska ten, kdo dokáže udržovat v trvalé nejistotě druhého a podle vlastní potřeby mu tuto nejistotu dávkovat. Je to spolehlivá cesta, jak dosáhnout svého cíle.

To, co naše kultura bez zábran provozuje na poli ekonomiky, aplikují teroristé s brutální surovostí v oblasti politiky. Dávkují ostatním nejistotu a využívají k tomu pružné, proměnlivé, mobilní, vysoce flexibilní sítě. V rámci těchto sítí se rozhodují pro jednotlivé projekty, které bleskově adaptují na změněnou situaci. Tuto cestu k úspěchu doporučuje celá manažerská literatura a teroristé dostali nějakou zvláštní shodou okolností úplně ten samý nápad.

Využívají proti nám zásadně našich vlastních výtvorů. Žádné mačety, luky a šípy. Pracují pouze s prvotřídními západními bojovými látkami, výbušninami, bakteriemi. Celý jejich arzenál jsme my sami pečlivě laboratorně odzkoušeli a komerčně se značným ziskem využili. Teroristé neútočí z velbloudů, využívají zásadně našich automobilů a našich letadel. Obracejí proti nám jen rizika naší vlastní technologie, kterou tak lehkomyslně a s tak málo pojistkami vesele zaplavujeme planetu.

Jistě, někdo namítne, že teroristé, na rozdíl od nás, nemají úctu k lidskému životu. Ano, lidský život pro ně skutečně nic neznamená. Tolik se liší od nás, kteří stále ještě truchlíme nad statisíci životů iráckých dětí, které zemřely v důsledku našeho embarga. S hlubokým smutkem v duši vzpomínáme na životy civilistů, starců, žen a dětí, jejichž počet po každém našem zásahu narůstá a jejichž totožnost by bylo možno po humanitárních náletech podnikaných z bezpečné výše ověřit často jen pečlivým rozborem DNA.

Jistý americký generál odpověděl na otázku po počtu zabitých Iráčanů od počátku války lakonicky: "Nejsme tady od toho, abychom počítali mrtvé." Jakou odpověď bychom asi dostali, pokud by se podařilo natočit exkluzivně rozhovor s některým z prominentních teroristů?

Vyvinuli jsme vysoce racionální formální postupy, které umožňují dosahovat jakýchkoli cílů s vysokou efektivitou. Tyto prostředky jsou naprosto lhostejné vůči cílům, jimž slouží. Zároveň jsme si zvykli hodnotit cenu lidských životů poněkud selektivně podle jistých, euroamericky zabarvených kritérií. To je naše dílo. Teroristé udělali ten zbytek.

Autor je sociolog

PRÁVO 18. září 2004

Reklama

Související články

Svět viděný z kožichu

Pavel Kohout je hluboce konsternován. Jeho rakouská přítelkyně se chtěla v zimě konečně ohřát. Proto si koupila kožich, který jí vzápětí jakýsi ochránce zvířat...

Bangladéš anebo Burkina Faso?

Ekonom Jan Švejnar poradil v rozhovoru pro Právo, jak se může zachránit sociální demokracie. Musí prý radikálně vymezit skupiny, které budou mít nárok...

Výběr článků

Načítám