Hlavní obsah

Neplatiči dluží 13 miliard na alimentech. Úřady nevědí, jak na to

Právo, Jan Martinek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Třináct miliard korun. Takový je již několik let celorepublikový dluh v ČR na výživném. Údaje, které má k dispozici Exekutorská komora ČR, v pátek na sociálním výboru Poslanecké sněmovny prezentovala Asociace neúplných rodin, která se problematice neplacení výživného dlouhodobě věnuje. Podle organizace může za tristní situaci také nízká informovanost rodičů i úřadů.

Foto: Petr Horník, Právo

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová

Článek

Organizace uskutečnila průzkum mezi bezmála čtyřmi stovkami matek a otců, kteří se zapojili do projektu VašeVýživné.cz. Z něj vyplynulo, že rodiče často hledají informace o výživném na internetu, kde se ale mohou dozvědět mýty a polopravdy. Více než třetina rodičů řekla, že pomoc úřadů problém spíše zhoršila, než zjednodušila.

„Z průzkumů vyplývá, že je zde základní nedostatek informovanosti nejen samoživitelů, ale i státních orgánů, které neumí poradit rodičům v nouzi,“ řekla Právu poslankyně ANO Radka Maxová, expertka na sociální problematiku.

Zadržení neplatiče problém dítěte neřeší

Většina matek, kterým bývalí manželé či partneři neplatí výživné, nakonec stejně skončí na policii. Ale jak upozornil předseda asociace Petr Sýkora, to jim v jejich problému nepomůže. „V kompetenci policie je jen potrestání viníka, ne zajištění jeho platební morálky. Policie je pak zavalena agendou, což celý problém nezmenšuje, ale naopak posiluje,“ uvedl Sýkora

Sněmovna už v novele občanského zákoníku schválila úrok z prodlení neplacení výživného. Dítě, na které rodič neplatí alimenty, bude rovněž nově vedeno jako oběť trestného činu, a může dostávat peníze z fondu z prodeje majetku získaného z trestné činnosti.

Ať pracují ve vězení

„Navrhujeme také, aby matky měly možnost postoupit pohledávku třetímu subjektu, který ji bude vymáhat. Musíme ale jasně vymezit takové organizace, aby se z toho nestal byznys,“ řekla Právu Maxová.

Muži, kteří jsou ve výkonu trestu za neplacení výživného, by podle ní měli také být prioritně zaměstnáváni ve vězení, přičemž většina peněz by šla na splácení dluhu na výživném. O tom bude Maxová příští týden debatovat s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO) a ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou (ČSSD).

Ministerstvo práce podle Marksové plánuje výrobu tematických letáků, které by se rozdávaly především na úřadech práce a na odboru sociálněprávní ochrany dětí. MPSV už dlouho prosazuje zákon o zálohovaném výživném, který si vláda vetkla do koaliční smlouvy.

„Tento zákon se začal projednávat už v roce 2005 a od té doby ministerstvo spravedlnosti neudělalo vůbec nic. Až teď vidím nějakou zvýšenou aktivitu,“ řekla Právu Marksová.

„V oblasti výživného stát skutečně dlouhodobě selhává, a to především v resortu spravedlnosti. Ministr Pelikán je stranický kolega paní Maxové, tak by si mohli tu liknavost spolu vysvětlit,“ řekla Právu místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová, která se tématu věnuje. Ta už před časem navrhla, aby se čtyřměsíční lhůta, po které může žena na neplatiče podat trestní oznámení, zkrátila na dva.

„Pro mnoho lidí funguje hrozba vězením jako motivace, takže raději zaplatí. Osvědčilo se i odebírání řidičského oprávnění neplatičům,“ řekla Adamová Právu.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám