Nemocnice si musí personál víc hlídat, vyzval po případu nepříčetného primáře ministr

Ministr je přesvědčený, že  případům, kdy zdravotník poškodí zdraví pacienta, lze předejít důslednější personální politikou na úrovni managementu nemocnice.

"Ministerstvo zdravotnictví připravuje systémové opatření proti obdobným případům, a to ve formě jednotného registru zdravotnických pracovníků, který v budoucnu právě v tomto ohledu výrazně celé věci pomůže," řekl Němeček. Je přesvědčený, že případy, které se v poslední době objevily, má na svědomí osobní selhání jednotlivců.

Proč lékař trpící maniodepresivní psychózou, který podle policie trýznil dětské pacienty, mohl bez jakéhokoli omezení v podstatě až dodnes pracovat v nemocnici v přímém kontaktu s dětmi, neumí nikdo vysvětlit.

„Pan doktor Havránek není povinen nikomu dokládat ze zákona, že je zdravotně způsobilý. Je to díra v zákoně,“ řekl v pondělí Právu prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek.

Policie zjistila, že Havránek za své chování není trestně odpovědný, protože byl v době jejich spáchání nepříčetný a neuvědomoval si, že dělá něco špatně. Soud by měl nyní rozhodnout, zda bude umístěn do ochranné psychiatrické léčby.

Němeček se pozastavil nad tím, jak je možné, že na podivné chování Havránka k pacientům neupozornil včas ostatní personál klatovské nemocnice.

V klatovské nemocnici lékař působil od května 2012 do května 2013. Kritizoval proto vedení tamní nemocnice, které podle něj evidentně selhalo. „Mě prostě nikdo nepřesvědčí, že když se něco takového děje na dětském oddělení, kdy ten člověk evidentně neposkytoval tu péči tak, jak by měl, tak se to nikdo nedozví. To prostě není možné,“ prohlásil ministr.

Havránek po odchodu z klatovské nemocnice nastoupil do zařízení v Rakovníku, kde je od loňského června primářem dětského oddělení. Aktuálně je v pracovní neschopnosti.

Z vyjádření představitelů klatovské i rakovnické nemocnice vyplývá, že ani jedno zařízení nechtělo po Havránkovi potvrzení o tom, že je zdravotně způsobilý k výkonu svého povolání.

„Splňoval všechny profesní podmínky, měl velmi dobré reference ze svého předešlého pracoviště v jiné nemocnici a prošel pohovorem a lékařskou prohlídkou. Žádné avízo z předešlého pracoviště jsme nedostali, přestože jsme se vedení nemocnice na lékaře ptali,“ uvedl mluvčí klatovské nemocnice Jiří Kokoška.

Po Havránkově nástupu prý naopak panovala s lékařem mezi personálem i rodiči naprostá spokojenost.

Klatovská nemocnice odmítá, že by něco zanedbala. První pochyby se podle mluvčího objevily až po více než půlroce. Podle Kokošky personál tehdy začal upozorňovat na Havránkovo divné chování a vedení nemocnice prověřovalo, zda lékař není v práci opilý, ale testy to nepotvrdily.

„Následně padlo podezření na léky a po stížnostech rodičů jsme na základě osobního pohovoru identifikovali, že má lékař psychické problémy. Až v této chvíli lékař problém přiznal a od té doby se již na oddělení a vůbec k pacientům nedostal a ještě v únoru byl přinucen jít se léčit,“ popsal Kokoška.

Léčení podle něho trvalo do dubna a koncem loňského května, po dovolené, Havránek v Klatovech skončil.

Šéf Masarykovy nemocnice v Rakovníku Jaromír Bureš v pondělí Právu sdělil, že možnosti postupu nyní analyzuje právník. Z jeho slov vyplynulo, že lékař zřejmě skončí.

„Že tady u mě zůstane, nevím, já se přiznám, že si to moc nedokážu představit. Nicméně musím postupovat v souladu se zákoníkem práce,“ poznamenal Bureš. „On nemůže vykonávat povolání lékaře. K čemu by rakovnické nemocnici byl?“ řekl k tomu Kubek.

„Nezjistili jsme, že je zdravotně nezpůsobilý. Samozřejmě prošel vstupní prohlídkou jako každý zaměstnanec,“ řekl Právu Bureš. „Já jsem netušil, co se tam děje, tak jsem se, na rovinu, nezajímal,“ dodal.

Když Havránka přijímal, tak se prý telefonicky obrátil na ředitele klatovské nemocnice s žádostí o reference. Ten prý sice zmínil komplikace ve vztazích s lékařským personálem, o možné duševní poruše ale podle Bureše nepadlo ani slovo.

První informaci, že může být s Havránkem něco v nepořádku, prý obdržel až na přelomu června a července, když ho policie informovala o zahájení vyšetřování.

Po zveřejnění případu se na média začali obracet další lidé se zkušenostmi, které nápadně připomínají policií šetřené případy.

Například Právu čtenářka sdělila, že podobným způsobem Havránek ošetřoval již před deseti lety v Rakovníku její tehdy osmnáctiměsíční dceru. „V horečce a ve vážnějším stavu dítěte chtěl zavést kanylu kvůli antibiotikům a též jí způsobil 23 vpichů na ručičkách, nožičkách s tím, že je obtížné najít silnější žílu,“ popsala žena.

„Bylo to něco hrozného, ale jako tehdy relativně mladá maminka, nemajíc žádnou zkušenost s lékaři v nemocnicích, jsem mu důvěřovala díky tomu, že přihlížely tomuto chování i zdravotní sestry, které se snažily dítě utišit a nic proti počínání lékaře nenamítaly,“ doplnila. Po přečtení článku v Právu se prý se svou zkušeností obrátila na policii.