Hlavní obsah

Německý řád se ohání novým dokladem a žádá vrácení majetků na Moravě

Právo, Oldřich Danda

Bývalý řád německých rytířů nevzdává svůj boj o navrácení obrovského majetku v Moravskoslezském kraji. Právníci německého řádu zkoumají zákon o církevních restitucích a připravují se na podání žádostí. A šermují nově nalezeným dokumentem, který by jim mohl pomoci u soudů.

Foto: Luděk Peřina, ČTK

Hrad Bouzov, o který se německý řád dlouhodobě pře se státem.

Článek

Podle sekretáře řádu Roberta Ráce nejsou jejich vyhlídky beznadějné, i když jim stát majetek zabral před rokem 1948 na základě Benešových dekretů.

Zákon o majetkovém narovnání vztahů s církvemi přitom přímo vylučuje, že by se měl vracet majetek zabraný podle dekretů. Řád má ale v ruce rozsudek Nejvyššího správního soudu, který roku 1948 rozhodl, že na německé rytíře se dekrety nevztahují.

„Musíte vzít v potaz, že jde o obecný zákon a každý případ se bude posuzovat zvlášť. Také u restitucí fyzických osob jsou známy případy, kdy byly zneužity dekrety, například zámek Koloděje,“ řekl Právu Rác.

Kličky v zákoně

V zákoně se píše, že může dojít pouze k vrácení majetku zabaveného mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990. Zároveň ale následuje paragraf, který říká, že stát vydá zabavený majetek církvím, které utrpěly újmu důsledkem „odepření nebo neposkytnutí ochrany vlastnického práva nebo odmítnutí ukončení procesu rozhodování o majetkových nárocích před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci“.

Takový paragraf přesně kopíruje historii řádu německých rytířů, jehož pokračovatelem je německý řád (řád bratří a sester německého Domu panny Marie v Jeruzalémě).

Ten přišel o majetky už před druhou světovou válkou, kdy mu jej zabavili nacisté a řád rozpustili. Po válce majetek přešel nejdříve pod státní správu a v roce 1946 byl na základě dekretů konfiskován. Řád se ale začal o majetek soudit. V roce 1948 Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí, jimiž se majetek řádu převáděl do rukou státu, jako nezákonná a neodůvodněná.

„Rozsudek doručen resortu zemědělství“

Podle Ráce mají navíc v ruce nový doklad, že rozsudek nabyl právní moci. „Právníci našli dokument, že ten rozsudek byl doručen v roce 1950 ministerstvu zemědělství. Dosud všichni tvrdili, že rozsudek nebyl doručen, a tudíž se řádu dekrety dotýkají. To ale není absolutně pravda,“ dodal Rác.

Podle ústavního právníka Jana Wintra má řád šanci uspět, pokud se mu podaří prokázat, že po roce 1948 usiloval o spravedlivý proces, který mu byl odepřen.

„Pokud se domáhali u komunistických úřadů vrácení majetku na základě usnesení soudu, a nebylo jim vyhověno, tak by se mohlo jednat o postup porušující obecně uznávané principy demokratického právního státu. Potom dává smysl, že by mohli žádat na základě restitučního zákona o vrácení majetku,“ řekl Právu Wintr.

Řád se dlouhodobě se státem pře o obrovský majetek v Moravskoslezském kraji – o hrady Bouzov, Sovinec, zámek Bruntál, lázně Karlova Studánka a 20 tisíc hektarů lesů.

Soc. dem. chce zrušit náhrady

Zákon počítá, že církve dostanou zpátky majetek v hodnotě 75 miliard korun, zhruba 30 tisíc hektarů půdy a 150 tisíc hektarů lesů. Za nevydaný majetek získají 59 miliard, které jim bude stát splácet 30 let. S inflací to může být až 96 miliard.

Tato kompenzace je trnem v oku ČSSD. Ta proto v nejbližších dnech podá k Ústavnímu soudu stížnost, aby zrušil aspoň část zákona týkající se náhrad. Podle předsedy poslanců ČSSD Jeronýma Tejce restituce odporují článku 2 Listiny základních práv a svobod, který říká, že stát se nesmí vázat na náboženské vyznání.

„Jsme přesvědčeni, že jsou některé církve zvýhodňovány na úkor jiných církví,“ řekl Právu Tejc. Kompenzaci dostane pouze 17 církví a náboženských společností. Druhá výtka vychází z článku 11 Listiny o rovném postavení všech druhů vlastnictví. Církve podle ČSSD mají při vracení majetku jiné podmínky než restituenti z devadesátých let.

„Porušení rovnosti je v kompenzaci, která je od ostatních restituentů rozdílná, jim se přiznával zlomek odhadní ceny a církvím se přiznává násobek tržní hodnoty,“ dodal Tejc.

ČSSD s podáním stížnosti otálela, protože čeká na nové soudce, kteří by podle Tejce mohli více naslouchat jejím argumentům, protože je „navrhne levicový prezident a schválí levicový Senát“.

Reklama

Výběr článků

Načítám