Hlavní obsah
Karel Klapač kontroluje seřízení sněžných děl. Foto: Jana Pechová, Právo

Na Vysočině vyráběli sníh na příští sezónu, schovali ho pod zem

Na otázku „Kdeže loňské sněhy jsou?“ odpoví v Novém Městě na Moravě jednoduše: V zásobníku! I když ta letošní zimní sezóna sotva začala, od Silvestra si tu dělali zásoby sněhu pro příští lyžařskou sezónu. Začátek prosince 2016 tedy přinese první zkušenost se zdejším obřím zásobníkem sněhu, prvním v Česku.

Karel Klapač kontroluje seřízení sněžných děl. Foto: Jana Pechová, Právo
Na Vysočině vyráběli sníh na příští sezónu, schovali ho pod zem

Na přelomu roku konečně přišly mrazy, a tak se sněžná děla v sousedství Vysočina Arény v Novém Městě na Moravě mohla pustit do díla. Tentokrát ale nejen pro čtvrtý závod osmidílného Evropského poháru v biatlonu, který se tu koná tento víkend, ale i pro „svěťák“, plánovaný na prosinec 2016.

Pokračování v únoru

„Dneska končíme, otepluje se. Pokračovat budeme, až zase přituhne, podle předpovědi v únoru,“ vysvětlil ve středu technický správce areálu Karel Klapač, jak se vlastně pracuje se zařízením, největším svého druhu ve střední Evropě.

Vzniklo právě proto, aby pojistilo a zabezpečilo sezónu: za současných klimatických podmínek totiž nelze zaručit, že v období před závody, zvlášť těmi prosincovými, počasí výrobu dostatečného množství sněhu dovolí – či zda ji v daném termínu dovolí vůbec.

Třetina odtaje

Sněžná děla se tak letos u novoměstské Vysočina Arény činila takříkajíc za dva – kopec sněhu pro aktuální šampionát vyrostl na stadiónu, zařízení napájená z přírodního koupaliště však začala souběžně plnit i zásobník ležící ve vzdálenosti pár desítek metrů od něj.

Šest sněžných děl stačilo během uplynulých dnů zaplnit asi čtvrtinu objektu, který vyrostl na severním svahu Harusova kopce teprve v závěru uplynulého roku. Tedy, vyrostl. Spíš byl do kopce zahlouben. Prostor s nejvyšší stěnou o výšce devět metrů s rozměry velikého parkoviště či dvou fotbalových hřišť víc než cokoli jiného připomíná silážní jámu s vodopropustným dnem a slibuje pojmout 60 tisíc kubíků technického sněhu.

„Pro zajištění závodů potřebujeme čtyřicet tisíc kubíků a asi třetina z té hromady odtaje,“ řekl správce. Že by se sypká hmota, svrchu překrytá půlmetrovou vrstvou dřevní štěpky, během dlouhých měsíců s plusovými teplotami změnila v ledový balvan, toho se nebojí – uvnitř zaizolované hromady se prý vytváří specifické mikroklima.

I kdyby nasněžil metr prašanu, po sešlápnutí z něj máte dvaceticentimetrovou vrstvu
Karel Klapač, technický správce areálu v Novém Městě na Moravě

Až tedy na začátku prosince 2016 zahájí příprava na světový pohár, bagry, nakladače a rolby s pluhy by měly s čerstvě odkrytou hromadou „loňského“ sněhu pracovat stejně jako s hromadou právě nafoukanou.

Na přírodní sníh se tu prý spoléhat nemohou nejen kvůli počasí. „Uvědomte si, že i kdyby nasněžil metr prašanu, po sešlápnutí z něj máte dvaceticentimetrovou vrstvu, přičemž přírodní sníh není tak hutný a mnohem dřív taje, což pro závody nestačí,“ vyloučil Karel Klapač, že by se Novoměstští v případě nečekané štědrosti „shůry“ škrábali nad haldami sněhu za ušima.

„Ono totiž, když takhle zčerstva nasněží a my připravujeme trať před závody, tak abychom na ni dostali dostatečnou vrstvu sněhu, stejně ten přírodní musíme odhrnout, aby se tam auta dostala,“ dodal správce areálu.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků