Článek
Na přelomu roku konečně přišly mrazy, a tak se sněžná děla v sousedství Vysočina Arény v Novém Městě na Moravě mohla pustit do díla. Tentokrát ale nejen pro čtvrtý závod osmidílného Evropského poháru v biatlonu, který se tu koná tento víkend, ale i pro „svěťák“, plánovaný na prosinec 2016.
Pokračování v únoru
„Dneska končíme, otepluje se. Pokračovat budeme, až zase přituhne, podle předpovědi v únoru,“ vysvětlil ve středu technický správce areálu Karel Klapač, jak se vlastně pracuje se zařízením, největším svého druhu ve střední Evropě.
Vzniklo právě proto, aby pojistilo a zabezpečilo sezónu: za současných klimatických podmínek totiž nelze zaručit, že v období před závody, zvlášť těmi prosincovými, počasí výrobu dostatečného množství sněhu dovolí – či zda ji v daném termínu dovolí vůbec.
Třetina odtaje
Sněžná děla se tak letos u novoměstské Vysočina Arény činila takříkajíc za dva – kopec sněhu pro aktuální šampionát vyrostl na stadiónu, zařízení napájená z přírodního koupaliště však začala souběžně plnit i zásobník ležící ve vzdálenosti pár desítek metrů od něj.
Šest sněžných děl stačilo během uplynulých dnů zaplnit asi čtvrtinu objektu, který vyrostl na severním svahu Harusova kopce teprve v závěru uplynulého roku. Tedy, vyrostl. Spíš byl do kopce zahlouben. Prostor s nejvyšší stěnou o výšce devět metrů s rozměry velikého parkoviště či dvou fotbalových hřišť víc než cokoli jiného připomíná silážní jámu s vodopropustným dnem a slibuje pojmout 60 tisíc kubíků technického sněhu.
„Pro zajištění závodů potřebujeme čtyřicet tisíc kubíků a asi třetina z té hromady odtaje,“ řekl správce. Že by se sypká hmota, svrchu překrytá půlmetrovou vrstvou dřevní štěpky, během dlouhých měsíců s plusovými teplotami změnila v ledový balvan, toho se nebojí – uvnitř zaizolované hromady se prý vytváří specifické mikroklima.
I kdyby nasněžil metr prašanu, po sešlápnutí z něj máte dvaceticentimetrovou vrstvu
Až tedy na začátku prosince 2016 zahájí příprava na světový pohár, bagry, nakladače a rolby s pluhy by měly s čerstvě odkrytou hromadou „loňského“ sněhu pracovat stejně jako s hromadou právě nafoukanou.
Na přírodní sníh se tu prý spoléhat nemohou nejen kvůli počasí. „Uvědomte si, že i kdyby nasněžil metr prašanu, po sešlápnutí z něj máte dvaceticentimetrovou vrstvu, přičemž přírodní sníh není tak hutný a mnohem dřív taje, což pro závody nestačí,“ vyloučil Karel Klapač, že by se Novoměstští v případě nečekané štědrosti „shůry“ škrábali nad haldami sněhu za ušima.
„Ono totiž, když takhle zčerstva nasněží a my připravujeme trať před závody, tak abychom na ni dostali dostatečnou vrstvu sněhu, stejně ten přírodní musíme odhrnout, aby se tam auta dostala,“ dodal správce areálu.