Hlavní obsah
Klimatolog Miroslav Trnka Foto: CzechGlobe

Na častější tornáda se musíme připravit, varuje klimatolog Trnka

Na četnější výskyt tornád v České republice bychom se měli připravit, říká v rozhovoru pro Novinky.cz prof. Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a profesor Mendelovy univerzity v Brně. V minulosti tornádo pustošilo i centrum Brna, zmínky o něm se vyskytují i v Kosmově kronice. Se změnou klimatu ale budou extrémní jevy častější.

Klimatolog Miroslav Trnka Foto: CzechGlobe
Na častější tornáda se musíme připravit, varuje klimatolog Trnka

Dalo se tornádo v České republice očekávat, nebo to bylo i pro klimatology překvapení?

Lhal bych, kdybych řekl, že experti předvídali tak razantní bouři s pravděpodobným tornádem na jižní Moravě během čtvrtečního podvečera. Kolegové se však zabývají mapováním bouří v historii a máme doloženou celou řadu případů mimořádných silných a ničivých projevů větru. Příkladů je za poslední desetiletí, respektive stovky let, mnoho.

Tornáda jako taková se u nás vyskytují, ale velmi zřídka. Obecně s Evropou tornáda příliš nespojujeme, na rozdíl od USA, kde jsou pro jejich vznik (a také pozorování) podmínky výrazně příznivější. Ale to neznamená, že tornádo nemůže vzniknout i v klimatických podmínkách střední Evropy.

Je to jev, který není vázán jen na nějaký specifický kontinent, byť velké pláně a tzv. Tornado Alley, která se táhne středem USA, má pro vznik tohoto jevu mimořádně příznivé podmínky, a to se projevuje jeho nadprůměrnou četností.

Byla v českých zemích zmapována v historii podobná takto ničivá bouře s tornádem?

U škod způsobených větrem vždy záleží na tom, co je příčinou. Jestli mimořádně silný vítr síly orkánu, nebo větrný vír, který má podstatně vyšší ničivou rychlost a sílu, ale naštěstí je lokalizovaný.

Stále je otázka, jak přesně bude událost na jižní Moravě klasifikovaná, jestli půjde jen o jeden vír, nebo o kombinaci několika jevů. To bych viděl jako pravděpodobnější. Protože to byla opravdu mimořádně silná skupina bouřek. Co je typické pro tornáda, je to, že způsobí naprostou destrukci v místě, kudy projdou, ale o několik set metrů dál krajina vypadá, jako by nebyla tornádem ovlivněná.

Extrémy se objevují a my víme, že změna klimatu zvýší jejich počet. Na druhou stranu v tuto chvíli považovat tento mimořádný jev za přímý důsledek změny klimatu je příliš velká zkratka.

Nejničivějšímu tornádu prakticky neodolá žádná nadzemní konstrukce, kromě železobetonových bunkrů bez oken, ale běžné stavby jsou často neopravitelně poškozeny.

V Brně máme dokonce zaznamenáno perem Gregora Johanna Mendela tornádo, které prošlo dnešním širším centrem Brna a napáchalo podobné škody, jaké vidíme v Hodoníně.

Lze před tornádem včas varovat?

Nebezpečnost tornáda a jeho často tragické následky jsou dané tím, že tornádo vzniká velmi rychle a jeho detekce vyžaduje specifický druh radaru. Navíc formování tornáda je u nás ztíženo relativně nepřehledným terénem. Tím, že jde o u nás vzácný jev, lze velmi těžko vydávat specifickou prognózu.

Pokud se tornádo objeví a stojí mu v cestě město, tak se do města dostane

Vznik tornád nedokážou přesně předvídat ani v místech, kde se vyskytují velmi často, např. v USA. Byť mají varovný systém, tak je relativně povšechný a upozorňuje pouze na to, že se v daném místě objevilo tornádo, zazní sirény a je nutné se uchýlit do připravených úkrytů například ve sklepě domů nebo zvlášť zpevněných místech budov. Předpověď dráhy tornáda se ale udělat nedá.

Nelze vyloučit, že se bude tornádo opakovat?

Bohužel je to jev, který se spolu se silnými bouřkami na našem území vyskytuje a vyskytoval se i v minulosti. Je to 18 let, kdy byla bouře v Litovli, která byla klasifikovaná jako tornádo, přestože z té doby neexistuje takové bohatství obrazového materiálu. Škody v Litovli byly charakterem velmi podobné, ale současná událost je bohužel rozsahem větší a bohužel tragičtější.

Tornáda se u nás vykytují vzácně, ale vyskytují se. Je to riziko, na které bychom měli pamatovat. U podobných typů tornád platí, že musíme chránit životy, protože majetek nahradit naštěstí většinou dokážeme.

Může se tornádo vyskytnout tedy takřka všude v ČR, i ve městech? Mohlo by pustošit i v Praze?

Nejsem specialista na klimatologii tornád v Česku, ale mám zkušenosti z USA a některé věci jsem zažil. V USA tornáda zasáhla širší metropolitní oblast, vyskytla se na okrajích i ve středu velkých měst. Například na přelomu století v Omaze v Nebrasce, kde zdevastovala celé centrum tehdy stotisícového města. Naštěstí se více vyskytují ve volné krajině, což je v USA také tím, že volná krajina zde dominuje.

Co je tornádo
Rotující větrný vír vyskytující se pod bouřkovými mraky, který se alespoň jednou dotkne zemského povrchu, kde působí materiální škody. Tornádo má tvar trychtýře či chobotu a může dosahovat rychlosti až kolem 500 kilometrů v hodině. Většina tornád má šířku do 100 metrů a urazí nejvýše několik kilometrů. Tornáda vznikají nejčastěji z tzv. supercel, případně z bouří tvořených více bouřkovými buňkami. Nejčastěji se tornáda objevují v Severní Americe.

Pokud se tornádo objeví a stojí mu v cestě město, tak se do města dostane. Zajímavé je, že podle výkladu historických klimatologů máme tornádo doloženo dokonce i v Kosmově kronice z počátku 12. století. Tornádo se u nás tedy objevovalo, objevuje a bude objevovat.

Takže nelze říci, že za jeho vznikem stojí změna klimatu, před kterou vědci varují?

Spojitost jedné konkrétní události se změnou klimatu se udělat nedá. Obecně ale platí, že tím, jak se klima mění a zvyšuje se teplota atmosféry a je v ní celosvětově i více vodní páry, tak je v atmosféře zjednodušeně více disponibilní energie.

Očekáváme, že frekvence extrémních jevů v budoucnosti vzroste. Riziko horkých vln, náhlých změn počasí, silných bouří bude prostě celosvětově vyšší.

Posouváme klimatický systém do nové energetické hladiny. Ani klimatologové a meteorologové nedokážou dohlédnout všech důsledků. Varování, že nás obecně čeká větší frekvence extrémů, se ale objevují ve zprávách mezivládního panelu pro změny klimatu de facto od počátku 90. let. To není vůbec nic nového a neustále se setkáváme se studiemi, které tuto hypotézu potvrzují.

Nejvíce zasažené obce tornádem

Foto: Novinky.cz s Mapy.cz

Extrémy se objevují a my víme, že změna klimatu zvýší jejich počet. Na druhou stranu v tuto chvíli považovat tento mimořádný jev za přímý důsledek změny klimatu je příliš velká zkratka.

V posledních letech jižní Moravu trápilo sucho. Má na formování tornád vliv?

Aktuálně ani bezprostředně před bouří jižní Morava suchem netrpěla a netrpí. Máme za sebou něco přes rok vcelku příznivého počasí po pěti mimořádně suchých letech. Dlouhodobě vidíme, že na jižní Moravě sucha přibývá a přibývat bude, právě kvůli změně klimatu. Ale neexistuje přímá spojitost mezi minulým suchem a výskytem tornád, alespoň ne tak, že bychom to dokázali kvantifikovat.

Můžeme spekulovat o tom, že ve Spojených státech se tornáda objevují právě v oblastech, kde je vody nedostatek, ale to je právě riziko spoléhání se na povšechnou souvislost. Příroda je ovlivňována celou řadou procesů. Předtím, než učiníme závěry, počkejme si na analýzu. Teď je potřeba se soustředit hlavně na pomoc těm, kteří to potřebují, aby se situace dostala do normálního stavu.

Bohužel pro řadu z obyvatel tohoto krásného cípu jižní Moravy to byla tragická a přesmutná noc. Nicméně věřím, že nám kromě pokory před silami přírody poskytne tato zkušenost i podklady k zamyšlení se nad tím, jak zabránit do budoucna tomu, abychom měli oběti na životech, a jak snížit počet zraněných.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků