Článek
Jejich práce je zastupitelská, veřejně sledovaná, a lidé mají proto právo vědět, v jakém duševním a fyzickém stavu je ten, koho si zvolili ke spravování věcí veřejných. Na dobu, kdy zprávy o nemocech představitelů státu byly státním tajemstvím, si mnozí z nás už ani nepamatují.
V paměti naopak máme medicínské detaily zveřejňované během martýria choroby Václava Havla. Možná to tehdy někomu připadalo až nechutné. Budiž, ale právo na informace veřejnost v takovém případě má. Výlučnost některých funkcí prostě ruší nárok na soukromí.
Ministr Vladimír Mlynář se proto zachoval velice uvážlivě, když nečekal na možné kuloární spekulace v budoucnu a včas zveřejnil informaci o svém aktuálním zdravotním problému.
Veřejnosti tím odpověděl na zásadní a celkem logickou, i když možná dosud nevyslovenou otázku: jeho zdravotní problém, jakkoli je určitě nepříjemný, neohrožuje zatím schopnost ministra informatiky řídit resort.
Svým způsobem je to taky Mlynářův vzkaz do lavic veřejných činitelů - nejsme tu, kolegové, proto, abychom veřejnosti cokoli zatajovali.
PRÁVO 2. května