Hlavní obsah

Mlsna: Zrušení církevních restitucí by bylo komické

Právo, Oldřich Danda

Ministr a šéf Legislativní rady vlády Petr Mlsna v rozhovoru pro Právo řekl, že u Ústavního soudu zatím neslyšel žádné pádné argumenty, které by opravdu zpochybnily církevní restituce. Podle něj by bylo komické, kdyby soud restituce zrušil, protože vládu k nim dříve sám vyzýval.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Šéf Legislativní rady vlády Petr Mlsna

Článek

Jak hodnotíte šance vlády obhájit před Ústavním soudem zákon o majetkovém narovnání státu s církvemi?

Neslyšel jsem žádné nové pádné argumenty, které by mohly zpochybnit argumentaci, kterou vláda soudu v písemné podobě prezentovala. Z toho, že soud ve středu odmítl veškeré další návrhy, které vznesl navrhovatel a účastníci řízení na doplnění dokazování, lze odhadovat, že má za prokázané všechny skutečnosti, které k rozhodnutí potřebuje.

Proč tedy odložil rozhodnutí na pondělí?

Je otázkou, zda si nepotřebuje doplnit některé skutečnosti, které tam zazněly, do svého odůvodnění. Vzhledem k tomu, že závěrečné řeči zazněly až po třetí hodině, tak je možné, že to odložil z technických důvodů.

Nedostala vláda soud pod tlak, když podepsala s církvemi smlouvy? Vy jste sám uvedl, že bez zákona by se ocitly tyto smlouvy ve vzduchoprázdnu.

Vůbec ne. Ten zákon je účinný od 1. ledna 2013 a vláda mohla smlouvy uzavřít třeba hned 2. ledna. Pokud je zákon účinný, má se vykonávat a neohlížet se na soudní procesy, které běží.

Podle odpůrců nevzala vláda v úvahu historické souvislosti, např. že církev získávala majetek za podivných okolností, jako třeba majetek protestantů po Bílé hoře. Jak se vyrovnáváte s tímto argumentem?

Stejně bych mohl argumentovat, že církevní majetek byl před vypuknutím husitských válek mnohem větší než po uzavření Basilejských kompaktát. Stejně bychom mohli vytahovat další historické události a odůvodňovat tím situaci v roce 2013. To je absurdní a neřešitelné. Podstatné je, že zákon stanoví rozhodné období, v kterém musela být církvi způsobena majetková křivda. A to je období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990.

Co diskriminace jiných právnických osob? Nebudou se cítit poškozeny spolky, které o majetek přišly a restituce se jich netýkají?

Restituční zákonodárství je konstruováno vždy na základě selektivních kritérií. Zákon o půdě favorizoval fyzické restituenty. I církve by mohly tvrdit, že byly dvacet let diskriminovány.

Soud měl pochybnost, jestli finanční náhradou stát církve nepodporuje nepovoleným způsobem. A podle místopředsedy ČSSD Zaorálka není jasné, jestli církve majetek použijí pouze k bohulibým účelům.

Za veřejnou podporu se nepovažuje napravení škod, které stát způsobil. Zákon o církvích a náboženských společnostech z roku 2002 stanoví, že církve i církevní právnické osoby mohou vykonávat výdělečnou činnost jen jako doplňkovou činnost k hlavní, tedy pastorační a další činnosti.

Pražské arcibiskupství docela zdatně podniká v realitách, je např. dvacetiprocentním podílníkem výstavby velkého bytového centra v Dolních Břežanech.

O tom nic nevím.

Co říkáte na obavy, že hrozí vyvedení části peněz např. do Vatikánu?

To je otázka autonomního rozhodování v každé církvi. Do toho stát nemůže nijak zasahovat. Ale zkušenosti z okolních států tomu nijak nenasvědčují.

Co by se stalo, kdyby přece jen soud zákon zrušil?

Takovou variantu si nechci připouštět, neboť pro to nejsou ústavněprávní argumenty. A bylo by to komické, protože se vláda držela konstantní judikatury Ústavního soudu od roku 2005 a zejména nálezu z roku 2007, kdy vyzval stát, aby se už konečně nějak vyrovnal s církvemi, a kdy soud konstatoval, že stát je nečinný.

Církevní restituce

Minulý režim zabavil církvím 181 tisíc hektarů lesa, 72 tisíc hektarů zemědělské půdy a přes osm tisíc hektarů dalších nemovitostí. Celkový objem restitucí se vyšplhal na 120 miliard korun.

Vyrovnání se vleče již dvacet let a zatím nejblíže jeho vyřešení byl kabinet Mirka Topolánka, který před třemi lety přišel s návrhem vrátit církvím zhruba třetinu majetku a zbytek ve finanční náhradě 83 miliard korun. Opozice však tehdy za pomoci přeběhlíků z ODS návrh potopila. 

Vláda Petra Nečase si vloni předsevzal vyřešení této otázky jako jednu z priorit. Ministr kultury Jiří Besser přišel nedávno v rámci úspor státního rozpočtu se změnou poměru vrácené částky k naturálnímu majetku na jedna ku jedné. Církev by tak dostala zhruba 60 miliard korun a majetek v podobné hodnotě.

Kdyby k tomu došlo, tak nepředpokládám, že zruší celý zákon, ale jen určité pasáže. Poté by se musela přijmout jejich novelizovaná podoba.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám