Článek
„Vnímáme finanční krizi a i v tomto kontextu jsme připraveni k určitým korekcím našeho návrhu,“ řekl Právu Jan Růžička, asistent lidoveckého ministra kultury Václava Jehličky.
Dodal, že o možném snížení sumy již začali jednat se zástupci církví. Dosud chtělo ministerstvo prosadit, že by měl stát církvím vrátit třetinu majetku a za zbytek, který je již mimo dosah státních pravomocí, zaplatit 83 miliard korun, s úroky za šedesát let splácení dokonce 270 miliard.
Tento scénář ale neprošel ve Sněmovně hlavně kvůli protestu několika poslanců ODS a také kvůli neschopnosti ministerstva kultury jasně vysvětlit, jak byl majetek oceněn. Proto byla ustanovena poslanecká komise, která by měla spravedlivost návrhu přezkoumat.
Podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče (ODS) a člena komise by bylo dobré zákon o vyrovnání s církvemi propustit do druhého čtení a zde přijmout pozměňovací návrhy na redukci částky. „Z hlediska politické průchodnosti by jistě pomohlo, kdyby církev slevila ze svých nároků,“ poznamenal.
Tlustý: v krizi citlivé téma
Svým názorem potěšil poslance ODS Vlastimila Tlustého, který soudí, že církve by měly dostat nanejvýš 20 miliard korun, protože by to odpovídalo duchu ostatních restitucí. Podle Tlustého bude veřejnost na téma restitucí ve finanční nejistotě reagovat daleko citlivěji než dosud. „Pokud bylo 83 miliard nepřijatelných před krizí, tak v krizi jsou dvakrát nepřijatelné,“ řekl Právu.
O změně původního návrhu nechtějí slyšet lidovci. Předseda KDU-ČSL Jiří Čunek nevidí důvod, proč měnit názor kvůli finančním otřesům. „Přece nemůžeme někomu ukrást majetek a potom říci, že zrovna teď se nám nehodí, tak ho vrátíme někdy jindy,“ řekl Právu Čunek. Dodal, že na další soudy počká až na to, co přinese sněmovní komise. Podobně to vidí i ministr pro legislativu Cyril Svoboda. „Nejde o to, zda se bude šetřit nebo nebude. Stát přece získá majetek, který má větší hodnotu, než je náhrada,“ uvedl Svoboda.