Maltézští rytíři mají šanci na pozemky u Prahy za miliardy

Březiněvský starosta Jiří Haramul (nezávislý) se zase čertí na maltézské rytíře, že žádají něco, na co podle něj nemají právo. Pozemkový úřad je na pochybách a obává se, aby neprolomil restituční hranici 25. února 1948.

Potíž je v tom, že o konfiskaci březiněvského majetku na základě zákona o revizi první pozemkové reformy bylo na ministerstvu zemědělství rozhodnuto 24. února 1948. V restitučním zákoně je přitom napsáno, že lze vrátit pouze majetek, který byl zabaven až po 25. únoru 1948.

Maltézští rytíři ale říkají, že rozhodnutí dostali až v březnu. Podle kancléře českého velkopřevorství suverénního řádu maltézských rytířů Johannese Lobkowicze mají v rukou dokument, který dokazuje, že rozhodnutí o konfiskaci opustilo ministerstvo až 4. března.

„Správní akt se stal účinným dle tehdy platného – stejně jako dle současného – právního řádu okamžikem doručení,“ řekl Právu Lobkowicz.

Podle starosty Haramula o konfiskaci rozhodla ještě demokratická vláda. V preambuli restitučního zákona je věta, že má zmírnit některé křivdy způsobené komunistickým režimem.

„Vláda, která vydala toto nařízení, vzešla ze svobodných voleb v roce 1946, nebyla komunistická a nemohla spáchat žádnou křivdu, která byla spáchána komunistickým režimem. Otázka doručení je irelevantní,“ řekl Právu Haramul.

Lobkowicz ale připomíná, že dokument o konfiskaci byl podepsán v době komunistického puče na ministerstvu, které vedl komunista.

„Bylo to komunistické rozhodnutí komunistického ministra Ďuriše, který usiloval o totalitu, a ne rozhodnutí ‚demokraticky zvolené‘ vlády,“ podotkl.

Odborník na správní právo Pavel Mates soudí, že právo je na straně řádu.

„Jestli ten dokument z ministerstva odešel až 4. března, tak je to jednoznačné. Majetek pozbyli nikoli vydáním rozhodnutí, ale až jeho doručením,“ řekl Právu.

V Březiněvsi vlastnili maltézští rytíři 167 hektarů. Ministerstvo zemědělství rozhodlo 24. února o konfiskaci 120 hektarů. O dalších 47 hektarů přišel řád až po únorovém převratu a ty by měl získat zřejmě bez potíží.

Starosta Haramul se ale nevzdává a tvrdí, že se s rytíři o pozemky již před deseti lety soudili a vyhráli. Právní pozici řádu ale změnil zákon o církevních restitucích.

Podle starosty rytíři navíc dostali už za pozemky od státu dvakrát zaplaceno, a proto by se jim neměly podle zákona vydat. Poprvé podle Haramula – a dokazuje to zápisy z pozemkové knihy – rytíři prodali pozemky v roce 1942 protektorátu za 760 tisíc říšských marek.

Lobkowicz říká, že Haramul argumentuje scestně. „Pan starosta je možná milý člověk, ale nemá ponětí, o co jde. Co říká, je čistý populismus. Za protektorátu majetek prodal nucený správce, nacista, a každý fenik z tohoto prodeje šel do Německa,“ uvedl Lobkowicz.

Dodal, že po válce se domáhali vrácení majetku soudně a v roce 1947 se znovu stali vlastníky.

Haramul ale má několik dokumentů, v nichž se píše, že byla za konfiskovaný majetek řádu vyplacena po roce 1948 náhrada.

Dokumenty o platbách se podle něj nedochovaly, protože úřady měly a mají povinnost archivovat účty pouze deset let.

Kancléř řádu odmítá, že by dostali zaplaceno, protože podle něj byl řád hned v roce 1948 rozprášen. „V březnu 1948 jsme byli vyvlastněni a nedostali jsme od státu ani halíř,“ uvedl.

Březiněvský starosta podle svých slov proti navrácení bojuje, protože se mu nelíbí, že současní představitelé řádu se dostanou k majetku nezaslouženě.

Vadí mu také, že to ohrozí jejich územní plán a výstavbu v obci. „Když jsme tvořili územní plán, tak nás nikoho nenapadlo, že se půjde před 25. únor 1948. A na některých územích jsou nakreslené školy, školky, úřad, sportoviště a komunikace,“ uvedl Haramul. Zákon počítá s tím, že tam, kde je připravena výstavba veřejně prospěšných staveb, se vydávat nebude.

Starosta věří, že pozemkový úřad pozemky nevydá a že se o majetky budou muset rytíři soudit. Podle Lobkowicze soudní při vyhrají. „Až vyhrajeme, a na to vezměte jed, tak všichni daňoví poplatníci zaplatí za hloupost tohoto zdlouhavého řízení,“ poznamenal.

Pozemkový úřad už řekl, že v případě pochybností nebude majetky vydávat a nechá rozhodnutí soudům.

Rytíři celkově žádají o 800 hektarů lesa a o 1000 hektarů polí a luk. Nejvíce pozemků kolem Dívčího hradu a Opavy ve Slezsku. Pole podle Lobkowicze pronajmou a v lesích budou hospodařit sami.

Pozemky kolem Březiněvsi chtějí prodat. „Vzhledem k tomu, že jsme řád, který se stará o chudé a nemocné a nejsme žádní developeři, tak nevylučuji, že pozemky v Březiněvsi, ze kterých by se staly stavební parcely, prodáme,“ řekl.

Podle Haramula se v současné době prodává v Březiněvsi metr čtvereční stavební parcely mezi 4 až 4,5 tisíci korun. Rytíři by tak mohli vydělat na prodeji těchto pozemků i několik miliard korun.

Z paušální náhrady, podle které by měly církve získat 59 miliard vyplácených 30 let, budou rytíři dostávat sedm miliónů ročně. Peníze chtějí podle Lobkowicze užít na financování řádu a na rozvoj sociální pomoci, kterou už dnes provozují.

Organizace Maltézská pomoc má nyní 180 terénních zaměstnanců, kteří pomáhají starým lidem, vozíčkářům a postiženým dětem.

Rytíři mají také školy v Praze, Skutči a v Kladně.

Členů českého velkopřevorství je 140. Ve světě jsou členové řádu výhradně šlechtici. V Česku je mezi rytíři jen asi 20 procent aristokratů, např. šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg je členem od roku 1956.

Zbytek jsou třeba kněží či lékaři. Rytířem řádu je např. kardinál Dominik Duka.