Majitel chce oživit zpustlý staletý rybník, ten ale nezapadá do dotačních kolonek

To je případ rybníka, jenž dříve býval součástí panství zámku Radíč na Sedlčansku a je zřejmě z časů Jakuba Krčína, rožmberského regenta a jednoho z nejznámějších českých rybníkářů, který žil v 16. století.

Rybník lemovaný duby potřebuje kompletní revitalizaci – stavidlo je zničené, celá plocha zarostlá a víceméně bažinatá, přitom z krajinného hlediska je nedílnou součástí obce.

Majitel rybníku, sedlčanský mlynář, by měl podle svých slov zájem ho obnovit, což je ale nákladné, a tak se logicky poohlížel po dotaci. Rybník ale nesplňuje podmínky pro účast v žádném z programů, které se aktuálně nabízejí. „Dotace jsou, ale na jinou velikost nebo typ vodní plochy. Přitom i zde je potřeba vodu zadržovat,“ řekl Právu Lubor Křížek, který pro majitele provádí odborné prořezy stromů.

Zdejší obec je závislá na studních a vrtech, vodovod je zatím jen zakreslený v územním plánu a funkční prvek, který zadržuje vodu, potřebuje.

Dotační tituly existují buď na větší vodní plochy, nebo na menší chovné rybníky, malé tůně a biotopy či na protipovodňové nádrže a systémy. Rybník v Radíči do kolonek nezapadá.

Není to chovný rybník, na který by byl ušit program Rybářství 2021–2027 podporující výstavbu a modernizaci rybníků menších než dva hektary s podmínkou, že na něm podniká rybářská společnost. Není ani tůní, na které cílí jiné programy. Dotaci nabízí i ministerstvo zemědělství, jenže ta zase předpokládá vodní plochu větší než dva hektary, což není ten případ.

A tak si majitel musí počkat. Využít by mohl program Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny, který bude možné vy­užít i u nechovných rybníků.

„Program nabízí dotace pro adaptaci vodních, nelesních a lesních ekosystémů na změnu klimatu,“ řekla Právu Dominika Pospíšilová z ministerstva životního prostředí.

Výzva pro dotace, v níž budou moci žádat o peníze jednotlivci, firmy, občanská sdružení i obce, se letos teprve vypíše.

Obecně je hlavním zdrojem dotací na vodní plochy operační program Životní prostředí 2021–2027. Jeho cílem je zpomalení odtoku a vsakování a podpora retence a akumulace srážkové vody.

Další finanční pomoc se týká zvýšení členitosti a zlepšení morfologie koryta vodních toků na některých místech s tvorbou mokřin a tůní, zakládání povodňových parků, obnovy, výstavby a rekonstrukce suchých nádrží, retenčních nádrží, poldrů.

„Celkem je na tato opatření z OPŽP určeno přes 8,5 miliardy korun. Spuštění prvních výzev OPŽP 21–27 je očekáváno v létě po schválení Evropskou komisí,“ sdělila mluvčí ministerstva Pospíšilová.

Další možnost představuje pro letošek již uzavřený Program péče o krajinu, a to v podprogramu pro zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí. Ten ale podporuje tvorbu a obnovu biotopů do částky celkových nákladů 250 tisíc Kč, což je z hlediska velmi zanedbaného rybníka ani ne desetina nákladů na revitalizaci.

O tom, jak prospěšná by revitalizace rybníka byla, ví Křížek své. Kvůli dřívějšímu nedostatku vody ve studni u hájovny na Příbramsku, kde žije v nájmu, vybudoval v okolí tucet tůní, aby vodu zadržovaly v krajině. „Nejenže se voda do studny vrátila, ale v okolí přibylo ptáků a dalších živočichů,“ pochválil si Křížek.