Článek
Deník Právo vyzpovídal bývalou pacientku, u níž byla transplantace úspěšná, a jak sama říká: „Zase začalo být všechno vzácné a naprosto jedinečné. Díky takovému vnímání reality mám každý den výjimečný a cítím, že dny nepřežívám, ale prožívám.“
Vysoké horečky a modřiny
Vše začalo před několika lety v motolské nemocnici. „Když mým rodičům lékaři oznámili diagnózu leukemie, vzalo jim to dech. Tehdy jediné, co se o této nemoci vědělo, bylo, že se na ni umírá. Nic o možnosti vyléčení,“ vybavuje si slova slzící maminky vyléčená Magdalena.
„Po rozhovorech s ostatními rodiči naši zjistili, že i u mě leukemii signalizovaly drobnější příznaky jako u ostatních dětí. Často jsem byla nezvykle unavená, bledá a bolela mě hlava. Začalo se mi samovolně tvořit množství modřin. Později jsem měla i zvětšené mízní uzliny a trápily mě vysoké horečky, které nebylo možné snížit. I kvůli nim jsme s rodiči jeli na vyšetření do Motola,“ popisuje první příznaky Magdalena.
Brzy po nástupu do nemocnice začala chemoterapie, ta ovšem nezabírala, a tak bylo nevyhnutelné provést transplantaci kostní dřeně. „Mým velkým štěstím v neštěstí byla shodnost kostní dřeně s mým bráškou,“ prozradila bývalá pacientka.
Větší šance na shodu
Takové štěstí má čím dál méně dětí. „Dnes většinu dětí s leukemií léčíme pouze chemoterapií, k transplantaci přistupujeme jen v případě, že léčba nemá dostatečný efekt. Transplantací vlastně měníme léčbu cytostatiky za léčbu imunitním systémem dárce. Pak ale vhodného dárce musíme mít. Protože dětí v rodinách ubývá, přes 80 procent dětí vhodného dárce v rodině nemá, a pro ně pak musíme hledat dárce v registrech dobrovolných dárců,“ podporuje hromadný nábor Petr Sedláček, vedoucí lékař transplantační jednotky z Kliniky dětské hematologie a onkologie ve FN Motol.
„Největší šanci najít geneticky vhodného dárce máme mezi dárci ze stejné geografické oblasti. I když jsou dárců v celosvětových registrech desítky milionů (téměř 36 milionů, pozn. red.), šance je nejlepší na dárce z lokálních registrů,“ dodal Sedláček.
Když se transplantace vydaří, dostávají nemocní druhou šanci na plnohodnotný život. „Transplantace u mě proběhla bez větších komplikací a dodnes se těším pevnému zdraví. Vystudovala jsem gymnázium, vysokou školu a teď pracuji jako učitelka. Lyžuji, bruslím, chodím běhat, jezdím na kole – zkrátka právě díky možnosti transplantace nemám žádná omezení,“ dodává Magdalena.
Na akci upomenou červené rozsvícené objekty
Pro nábor nových dárců byl registru největší inspirací Matěj Kučera (14) z Jičínska, který v roce 2017 onemocněl poruchou krvetvorby a svého dárce stále hledá všemi možnými prostředky.
„Věříme, že ve Vestci nabereme tisíc lidí, a zvýšíme tak šanci na uzdravení pro nemocné, kteří na svého dárce čekají. Nalezení shody mezi dárcem a příjemcem je pouze půl procenta až procento, proto je velmi obtížné najít shodného dárce pro konkrétního pacienta. Z toho důvodu je potřeba, aby v České republice bylo v obou registrech na počet obyvatel alespoň 200 tisíc dárců, dnes jich je kolem 120 tisíc,“ říká Gabriela Hošková, koordinátorka Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM.
Každému zdravému člověku ve věku 18 až 40 let, vážícímu více než 50 kilogramů v sobotu připomene důležitost vstupu do registru červeně rozsvícená Petřínská rozhledna, Tančící dům, Národní divadlo, fontána před Národním muzeem a fontána v obci Vestec.
Na návštěvníky, kteří mohou nyní vstoupit už jen díky odevzdání svých slin, čeká na okraji Prahy i bohatý kulturní program včetně koncertu kapely Support Lesbiens.