Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Novinky

Lidé na venkově mají smůlu, doktorům se k nim nechce

Po úmrtí nebo odchodu lékaře do důchodu často ordinace v menších obcích zanikají. Nedaří se je obsadit novými lékaři. Tuto zkušenost mají v mnoha vesnicích a menších městech. Venkov tak zůstává často bez lékařské služby.

Ilustrační foto Foto: Novinky
Lidé na venkově mají smůlu, doktorům se k nim nechce

Například ve středočeských Řevnicích zůstal od jara jediný pediatr poté, co svou letitou praxi uzavřela jedna z lékařek. „Nikdy mě nenapadlo, že nebudu mít ambulanci komu předat. Pediatři nejsou,“ vysvětlila lékařka Helena Fuchsová na webových stránkách.

„Situace je nejen v našem regionu opravdu zoufalá. Mnoho dalších pedia­trů navíc ještě odejde do důchodu. Tento problém se musí řešit systémově a musí s tím přijít stát. Ten na to dosud kašlal. Občané by měli volat a psát na pojišťovny, případně ministerstvo zdravotnictví, zapojit do toho celostátní média a tím donutit stát a politiky, aby se tím začali konečně zabývat,“ radila při svém odchodu Fuchsová.

Obdobná situace byla před časem ve Žlebech na Kutnohorsku, kde se také nepodařilo najít náhradu po zemřelém praktikovi. Nedávno zemřela praktická lékařka také například v jihočeské obci Staré Hodějovice. „Pozůstalí se pokoušeli najít náhradu,“ řekla Právu pracovnice úřadu obce, kde žije více než tisíc obyvatel.
„Nakonec ale ordinaci museli zavřít. Nikdo se nenašel a místní lidé jezdí na polikliniku v Českých Budějovicích,“ dodala úřednice.

Delší cestu musí jezdit také lidé za svou zubařkou na Mladoboleslavsku. „Naše paní doktorka měla ordinaci v Mnichově Hradišti, ale přestěhovala se do Mladé Boleslavi, tak musíme jezdit za ní až tam, tady nás nevzali,“ řekla Právu důchodkyně z obce u Mnichova Hradiště.

Složitou situaci na venkově potvrdil i předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. „Obvyklé to naštěstí není, ale občas se takový případ objeví. Nemyslím, si, že u praktických lékařů by se jednalo o trend, který skončí tím, že se péče přesune z venkova pouze do měst. Je ale pravda, že na venkově se hledá náhrada za končícího praktického lékaře hůře než ve městě. Mladí lékaři se na venkov nehrnou,“ připustil Šonka.

Nevyplatí se

„Ideální stav je, když si lékař svého nástupce vychová. Existuje na to i dotační program ministerstva zdravotnictví,“ upozornil předseda lékařského sdružení, podle něhož venkovské praxe zanikají také kvůli vylidňování venkova. „Je to podobné jako s venkovskými obchody či hospodami,“ přirovnal.

Podle Šonky se dá očekávat, že obce kolem tisíce obyvatel postupně o ordinace přijdou. „Je třeba si férově říci, že v obci určité velikosti se lékařská praxe neuživí a ne všude, kde historicky bývala ordinace praktického lékaře, bude i do budoucna. Nejvíce se to týká obcí kolem 1000 obyvatel. Myslím, že starostové těchto obcí by se spíš měli zaměřit na to, aby zajistili kvalitní dopravu k lékaři do sousední obce, než aby se za každou cenu snažili dostat lékaře do své obce,“ nabádal Šonka, podle něhož má celá řada lékařů několik ordinací – jednu hlavní ve větší obci a vedlejší v sousedních menších obcích, kam zajíždějí několikrát týdně na pár hodin.

Žďár nad Sázavou láká mladé zubaře

Tento systém se však při rostoucích nákladech na provoz ordinací nevyplatí a většina lékařů vedlejší ordinace ruší. „Do budoucna počítáme s tím, že budou takzvané sdružené praxe, kde bude ordinovat víc praktických lékařů, kteří se mohou vzájemně zastoupit a poskytovat větší rozsah zdravotní péče, rozložený do delších ordinačních hodin,“ uvedl lékař.

Ve Žďáru nad Sázavou se o bezmála 21 tisíc trvale hlášených obyvatel aktuálně stará asi 20 zubařů. I tak čekací lhůty jsou dlouhé, nová registrace je téměř zázrak. „Šedesát procent těch lékařů je starších šedesáti let,“ uvedl k analýze, kterou si radnice kvůli tomuto „věčnému tématu“ zpracovala, místostarosta Josef Klement (KDU-ČSL).

Radnice problém konzultovala s lékaři v zastupitelstvu i Českou stomatologickou komorou a nakonec se rozhodla přijít s výzvou pro mladé stomatology do 35 let.
„Zastupitelé již schválili dotační program, kterým přispějeme z městského rozpočtu 300 tisíci korun tomu, kdo si ve Žďáru nad Sázavou otevře zubařskou ordinaci anebo převezme stávající praxi. K tomu bude mít možnost dostat od města bezúročnou půjčku jeden milion korun,“ sdělil Josef Klement. Peníze jsou určeny na dovybavení ambulance či na její stavební úpravy.

Podmínkou je registrace u zdravotních pojišťoven či aspoň 1500 pacientů v kartotéce do tří let od zahájení provozu. Bezúročná půjčka bude mít desetiletou splatnost.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků