Hlavní obsah
Jasoň dymnivkový Foto: M. Hrouzek

Lesy ČR nechtějí motýle. Na Pálavě jich zlikvidovaly tisíce

Jasoň dymnivkový je zákonem chráněný motýl, který již vymřel v Čechách a na Moravě přežívá pouze v několika lokalitách. Donedávna bylo jejich největší zastoupení v Milovickém lese pod Pálavou, kde však jejich populaci likviduje nevhodné hospodaření Lesů ČR, upozornili vědci z Biologického centra Akademie věd ČR.

Jasoň dymnivkový Foto: M. Hrouzek
Lesy ČR nechtějí motýle. Na Pálavě jich zlikvidovaly tisíce

Motýli doplácejí na hospodaření státního podniku, a to ve chvíli, kdy premiér Andrej Babiš (ANO) tvrdí německým průmyslníkům, že v ČR „chceme znovu motýle” a nadto máme rádi přírodu, chceme sázet miliony listnatých stromů a naše lesy žere kůrovec.

„Nedávno tu žily tisíce jasoňů. Dnes zbývají poslední kusy v jedné malé kolonii,“ popsal Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd. „Milovický les byl donedávna na motýly mimořádně bohatý. Dnes tu potkáte hlavně pár nenáročných druhů. Pokles je velmi rychlý, jeho příčiny jsou zjevné. Navíc k němu dochází v chráněném území,“ dodal.

Odborníci se obávají, že jasoň dymnivkový dopadne stejně jako okáč jílkový či hnědásek osikový, kteří již z lokality zmizeli.

Paseka po frézování připomíná oraniště.

Foto: A. Florian

Entomologové mají o důvodech úhynu motýlů jasno. „Milovický les je suchý, stromy jsou většinou křivé a tenké, následné zalesňování je drahé. Drahé je i frézování, které na pasekách zničí veškerou vegetaci a jasoně spolehlivě zlikviduje,“ popsal Martin Škorpík z České společnosti entomologické, co odborníci lesákům vyčítají. Nezamlouvá se jim způsob těžby dřeva, následné frézování pasek a přezvěření zdejší obory.

Přitom by podle něj stačilo mírně změnit přístup. „Jasoňům vyhovuje výmladkové hospodaření, kdy se stromy nechají obrazit z pařezů. Tak se tu hospodařilo tisíce let. A bylo by to i ekonomičtější, ušetří se za výsadby a ještě naroste více dřeva,” popsal Škorpík.

Holožír v oboře Bulhary

Foto: A. Florian

„Situace, kdy státní podnik na státní půdě systematicky likviduje živočichy, které zákony stejného státu výslovně chrání, je dost zvláštní,“ míní David Storch z České společnosti pro ekologii s tím, že beze změny způsobu hospodaření se motýli ani další živočichové do přírody nevrátí.

Vědcům jsou trnem v oku zejména vyfrézované paseky, na nichž nemohou přežít motýli, ale naopak jsou přívětivé k nežádoucím a často invazivním druhům. „Na takové pasece stejně jako na jiném oraništi žádní jasoni nežijí,” tvrdí odborníci.

Optimální stav paseky

Foto: A. Florian

Stejně nelibě nesou i stav obory Bulhary, která podle nich v minulosti byla rájem motýlů a dnes „připomíná spíše přezvěřený výběh jelenů v nějaké chudé zoo než cenné lesy v 2. zóně chráněné krajinné oblasti Pálava”. „V místech, která byla kvůli zalesňování oplocena, je zase porost zcela bez pastvy, a tedy příliš hustý,” připomínají, že optimálně by paseky měly vypadat zcela jinak.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků