Hlavní obsah
Rodiče s potomky, které zachránili lékaři v pražském Ústavu pro péči o matku a dítě Foto: Stáňa Seďová, Právo

Lékaři v pražském centru zachraňují dvojčata, která by jinak neměla šanci přežít

Do pražského Ústavu pro péči o matku a dítě (UPMD) se sjeli v úterý rodiče s potomky, kteří by bez lékařů Centra fetální medicíny nebyli na světě. Speciální tým už čtyři roky přivádí na svět miminka, především jednovaječná dvojčata, díky unikátním lékařským zákrokům. Zachránili jich už 102.

Rodiče s potomky, které zachránili lékaři v pražském Ústavu pro péči o matku a dítě Foto: Stáňa Seďová, Právo
Lékaři v pražském centru zachraňují dvojčata, která by jinak neměla šanci přežít

„Celkově bylo v našem centru porozeno 102 dětí, většina z nich po 32. týdnu těhotenství. Bez možnosti zásahu našeho centra dříve tato těhotenství končila nitroděložním odúmrtím či smrtí v časném či pozdním poporodním období,“ řekl Právu vedoucí lékař Centra fetální medicíny (CFM) UPMD v Praze Lubomír Hašlík.

Centrum je jediné ve střední Evropě

„Řekněme, že před pěti lety (před založením centra, pozn. red.) by z celkového počtu 89 operací, které jsme za tu dobu provedli, u osmdesáti procent případů došlo k potratu, padesát procent narozených miminek by zemřelo následně,“ dodal.

Za špičkovým týmem lékařů jezdí do centra budoucí maminky z České republiky, ale také ze Slovenska,  Polska či z Velké Británie. Ve střední Evropě je totiž jediné.

„Ročně se u nás narodí zhruba sto tisíc dětí. Tři sta šedesát případů jsou porody jednovaječných dvojčat, vážné komplikace se dají předpokládat až u patnácti procent. To je, řekněme, práce tak akorát pro jedno pracoviště,“ uvedl zástupce ředitele ústavu Ladislav Krofta.

„Bohužel ne všechny těhotné s těmito diagnózami se do centra dostanou. Příčinou je malá informovanost laické a bohužel zřídka také lékařské veřejnosti o možnostech léčby v podolském CFM,“ doplnil.

Pokud by došlo k samovolné nitroděložní odúmrti menšího plodu, hrozilo by až ve třiceti procentech úmrtí i toho zdravého
Lubomír Hašlík

Vůbec nejčastější operací, kterou speciální tým provádí, je zákrok u jednovaječných dvojčat trpících transfuzním syndromem. V těchto případech dokážou zachránit dokonce obě miminka.

Je to situace, kdy jedno z dětí má nadbytek plodové vody a druhé minimální či žádné množství. Lékaři musí v děloze najít cévní spojky ve společně sdílené placentě, kterými přechází krev od jednoho dítěte ke druhému, a přerušit je pomocí laserového paprsku. Pak odčerpají nadbytečné množství plodové vody a sníží riziko předčasného porodu.

„Ročně se může objevit v České republice až padesát případů, tedy sto dětí. Pokud by tento zákrok nebyl proveden, jak tomu bylo v nedávné minulosti, v průběhu dnů až týdnů by došlo k nitroděložnímu odúmrtí obou plodů s více než devadesátiprocentní pravděpodobností,“ upozornil Hašlík.

Jak dodal, s jejich pomocí je průměrné přežití obou plodů 55 procent a alespoň jednoho z plodů 80 procent.

Zachrání zdravý plod

Druhou nejčastěji řešenou ­dia­gnózou jsou případy jednovaječných dvojčat, kdy menší z plodů sdílí výrazně menší část placenty. „Řešení v takových situacích záleží mnohdy na tom, v jakém týdnu těhotenství se stanoví dia­gnóza. Pokud jsou změny u menšího z plodů výrazné, hrozí jeho úmrtí a tím i ohrožení druhého, normálně se vyvíjejícího plodu, pak po pečlivé konzultaci celého týmu i s rodiči jsme nuceni přistoupit k uzavření pupečníku u postiženého plodu,“ popsal šéflékař CFM.

„Náš zásah je nutný z toho důvodu, že pokud by došlo k samovolnému nitroděložnímu odúmrtí menšího plodu, hrozilo by až ve třiceti procentech úmrtí i toho zdravého. Okluze, uzavření pupečníku, je v tomto případě jedinou prevencí s 95procentní pravděpodobností přežití zdravého plodu,“ vysvětlil druhý nejčastější zákrok, kdy se lékařům zpravidla podaří zachránit ales­poň jedno z dvojčat.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků