Hlavní obsah
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (vpravo) a přednosta chirurgické kliniky FN Plzeň Vladislav Třeška spolu hovoří na tiskové konferenci Koordinačního střediska transplantací (KST) 14. února 2020 v Praze. Foto: Michal Kamaryt, ČTK

Ledvinu po zemřelém dostal loni rekordní počet lidí

Dnes čtyřiapadesátiletá Václava Vybíralová nikdy nebyla vážněji nemocná, až ji před třemi lety překvapila ledvinová kolika. V nemocnici ji čekalo nepříjemné překvapení.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (vpravo) a přednosta chirurgické kliniky FN Plzeň Vladislav Třeška spolu hovoří na tiskové konferenci Koordinačního střediska transplantací (KST) 14. února 2020 v Praze. Foto: Michal Kamaryt, ČTK
Ledvinu po zemřelém dostal loni rekordní počet lidí

„Vyndali mi ledvinový kámen a přitom zjistili, že mi obě ledviny špatně fungují,“ řekla Právu žena, která pracuje jako oblastní manažerka pro nadnárodní společnost.

„Nebýt té koliky, nikdy by se to nezjistilo. Ledviny nebolí, a tak bych jednoho dne omdlela a došlo by k otravě orgánů,“ vyprávěla Václava, jejíž jediná šance byla transplantace ledviny.

„Čekala jsem čtyři měsíce, potom se objevila ledvina od mrtvého dárce.“ Transplantace proběhla loni v květnu a od té doby se Václava Vybíralová cítí výborně. „Příští měsíc se vracím do práce. Jsem především ráda, že nemusím podstupovat dialýzu,“ řekla.

Podobné štěstí jako ona mělo loni dalších 287 lidí. „Rok 2019 byl co do počtu zemřelých dárců orgánů vůbec nejúspěšnějším rokem v dosavadní historii transplantační medicíny. Je to nejvíce dárců od roku 1961 a jejich počet stoupá,“ sdělil ředitel Koordinačního střediska transplantací Miloš Adamec.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) je Česko velmocí, co se týče transplantací obecně. „Patříme mezi prvních deset zemí na světě, v této oblasti jsme světová špička,“ řekl.

Loni transplantovali čeští lékaři celkem 865 orgánů. Nejvíc (510) bylo právě ledvin, došlo také ke 197 výměnám jater. „Plánujeme investice do transplantačních center, aby mohla navyšovat kapacitu. Počet pacientů stále stoupá,“ dodal Vojtěch.

V ČR se úspěšně daří transplantovat i srdce: loni jej dostalo 74 lidí, z toho 38 v pražském IKEM, kde se srdce transplantují už od roku 1984. Za třicet šest let tam pomohli celkem 1162 pacientům.

Orgány od zemřelých dárců se v Česku transplantují od roku 2002, průkopníkem bylo Trans­plantační centrum v Plzni. „Od mrtvých dárců jsme za tu dobu ledviny transplantovali celkem 41 příjemcům, devadesát procent z nich je funkčních po pěti letech, což je velmi dobré číslo. Průměrná čekací doba jsou tři měsíce, přičemž v jiných zemích Evropy se čeká i tři roky,“ uvedl Vladislav Třeška, přednosta chirurgické kliniky plzeňského transplantačního centra. V Plzni odebírají ledviny i žijícím dárcům, i těch bylo zatím kolem čtyřiceti.

Dárcem orgánů může být po smrti kdokoli kromě dětí (u nich je potřeba, aby rodiče vyslovili souhlas). Lidé mají možnost vyslovit za svého života nesouhlas, této možnosti však příliš mnoho lidí nevyužívá. „Česko je empatická země, lidem možnost, že by po smrti darovali orgány, příliš nevadí,“ řekl Právu Adamec.

Většina zemřelých dárců umírá na zástavu srdce či mozkovou příhodu. „Jejich počet bude asi do budoucna klesat, protože současný trend nejen u nás, ale i v Evropě je tyto pacienty i po mozkové smrti udržovat uměle při životě do té doby, než jim orgány selžou,“ doplnil Adamec.

Proti rozšířené historce o motorkářích jakožto „dárcích orgánů“ nejsou podle Adamce oběti dopravních nehod vhodnými dárci. „Takových nejsou ani čtyři procenta, většina z nich má vnitřní orgány poškozené,“ řekl.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků