Hlavní obsah
Lipová alej. Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

Kvůli suchu a vedru mohou z krajiny zmizet lípy

Dlouhodobé sucho a vedro oslabují tuzemské stromy. Hrozba se nevyhýbá ani českému národnímu stromu – lípě. A to přesto, že se díky hlubokým kořenům dožívá často několika set let. Vedra tak mohou zásadně změnit druhovou skladbu stromů v zeleni mimo les.

Lipová alej. Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
Kvůli suchu a vedru mohou z krajiny zmizet lípy

„Místo lip a javorů budeme ve městech potkávat třeba akáty, katalpy a dřezovce. Tyto dřeviny jsou lépe adaptované na sucha – mají například na spodní straně listů drobné chloupky, takže lépe regulují výdej vody. Jejich kořeny se také lépe dostávají k vodě,“ vysvětluje Jaroslav Kolařík, arborista společnosti Safe Trees, která se současnými problémy zabývá.

Náklady na péči o stromy v ulicích obcí a podél cest a tratí výrazně stoupnou. „Odhadujeme, že v jednom roce se může jednat o částku přesahující miliardu korun,“ říká Kolařík. Na prvním místě je zachování stávajících stromů.

Místo lip a javorů budeme ve městech potkávat třeba akáty
Jaroslav Kolařík, arborista

V ohrožení je jich naprostá většina, a to na celé ploše republiky, trpí hlavně kvůli nedostatku srážek. Kvůli poklesu hladiny spodních vod mají problémy i dřeviny, které mají hluboký kořenový systém.

Náklady na aklimatizační péči po výsadbě, úpravu stanovišť, kde stromy rostou, a důslednou ochranu dřevin tak porostou.

Počítat se také musí s častější výměnou odumřelých a strádajících jedinců, i jejich kontrol bude víc. Stromy totiž mohou být oslabené a nebezpečné pro okolí, což právě může být případ staletých lip a dalších dlouhodobě žijících mohutných stromů.

Nemoci i parazité

Suchem oslabené stromy navíc napadají nové choroby a škůdci, kterým vedra prospívají. „Hostitelské dřeviny jsou kvůli suchu slabší, takže se na nich choroby a škůdci snadno množí. Vedro navíc napomáhá jejich rychlému šíření z okolních zemí. Mohou se u nás tak brzy objevit organismy, se kterými jsme se dosud nesetkávali,“ upozorňuje Kolařík.

Podle něj je z brouků nebezpečný například bourovčík toulavý, jehož larvy nejen poškozují listy dřevin, ale chloupky navíc působí i silné alergické reakce či astmatické záchvaty u lidí. „Šíří se invazivní druhy brouků krasců a kozlíčků, kteří škodí ve dřevě stromů. Silné oslabení má často za následek, že napadené stromy trápí i hniloba, která vede k jejich rychlému zániku,“ shrnuje Kolařík. Arboristé přitom na řadu z těchto hrozeb řešení teprve hledají.

Podle odborníků je role stromů pro ochlazování a život ve městech klíčová. S tím, jak naplánovat jejich postupnou adaptaci na změnu klimatu ve městech, má pomoci unikátní software TreeCheck Pro.

Tuzemští vědci a ekologové na něj v minulém roce dostali mezinárodní grant LIFE ve výši 60 milionů korun. V celé EU tento grant dostalo jen šest subjektů. Jedná se o řadu navzájem navázaných aktivit, které mají být podkladem pro rozhodování měst o tom, jak financovat rozvoj zeleně a boj s vedrem a suchem.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků