Článek
„Proočkovanost populace proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám poklesla od roku 2007 o více než 14 procent, a to téměř z 98 procent v roce 2007 až k 83,5 procenta o deset let později. První pokles pod hranici kolektivní imunity byl zaznamenám v roce 2015. Od té doby je sledován výrazný sestupný trend,“ řekl Právu Jakub Dvořáček, ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).
„Pokud proočkovanost klesne pod určitou hranici, mohou se vrátit závažná infekční onemocnění. Doufáme proto, že pozitivním dopadem epidemiologické krize do budoucna bude docenění vakcinace a opětovné zvýšení zájmu veřejnosti o očkování,“ uvedl Dvořáček.
Data uveřejnil Národní registr hrazených zdravotních služeb Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
Babiš už slibuje registrace pro starší 16 let. Na vakcínu přitom stále čekají i sedmdesátníci
Právo oslovilo praktické lékaře dospělých i dětí, aby ověřilo, zda by pandemie covidu skutečně mohla mít takový dopad na smýšlení lidí, kteří dříve očkování odmítali.
„Pozitivní zprávou snad je, že na očkování nyní víc slyší pacienti, kteří byli váhaví nebo měli námitky vůči živým vakcínám, k nimž se váže více nežádoucích reakcí. Tyto lidi se v souvislosti se současnou situací daří přesvědčit. Ale s těmi, kteří vždy zcela odmítali očkování, ani covid nepohnul,“ sdělila Právu lékařka z obvodu u Prahy, v němž bylo téměř osmdesát procent odmítačů očkování.
I na Slovensku je víc očkovaných
Dětská lékařka s mnohaletou praxí ve FN Motol Marie Mikulecká si všimla, že v souvislosti se spekulacemi o lepší snášenlivosti covidu-19 populací očkovanou proti tuberkulóze přibylo dotazů právě na tuto vakcinaci pro děti.
„Já očkování proti tuberkulóze velmi doporučuji v souvislosti s přibývajícími lidmi původem z oblastí Afriky a Asie u nás, takže jsem zvýšený zájem kvitovala. Ideální je vakcinovat děti v citlivé době do tří až pěti let věku,“ řekla Právu pediatrička Mikulecká.
Téměř vymýcené infekční choroby se vracejí. Není radno je podceňovat
Alarmující je pokles proočkovanosti proti pneumokokům u dětí. Pneumokok může u dětí způsobit velmi závažná onemocnění, např. meningitidu (zánět mozkových blan), sepsi (otravu krve) nebo zápal plic. V době zavedení očkování se proočkovanost pohybovala kolem 80 procent, po deseti letech v roce 2018 ale klesla na pouhých 65 procent. Zatímco v evropských zemích směrem na západ, ale například i na Slovensku, neklesá pod 90 procent.
Další nebezpečí, které ohrožuje děti, je odkládání povinného očkování hexavakcínou. „V ČR je totiž v posledních letech pozorován vysoký výskyt černého kašle zejména u nejmenších dětí do jednoho roku, které ještě nebyly nebo nemohly být očkovány,“ řekla Právu Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů.
„Hexavakcína je jedinou povinnou očkovací látkou v kojeneckém věku. Ochraňuje dítě před šesti vážnými nemocemi. Je třeba si uvědomit, že většina z nich se u nás dále vyskytuje a jejich následky mohou být závažné, ne-li fatální,“ varuje Šebková.
Imunita po prodělaném covidu je o něco silnější než po vakcíně
V ohrožení jsou ovšem i dospělí. V málokteré zemi je kousnutí klíštětem takový průšvih jako u nás. V České republice je hlášen nejvyšší počet onemocnění klíšťovou encefalitidou z celé EU, proočkovanost je tu ze všech zemí, kde jsou klíšťata přirozeně rozšířena, nejnižší. V roce 2020 byla na úrovni 33 procent obyvatel.
Podle statistik OECD se pouze okolo sedmi až osmi procent Čechů každoročně nechá očkovat proti chřipce. Ve Velké Británii je to 72 procent obyvatel. Letos praktici poprvé o očkování proti chřipce zaznamenali prokazatelně zvýšený zájem, bezpochyby spojený s apelem odborníků v souvislosti s pandemií covidu-19.