Článek
Kardinálovi vyčítají přílišnou příchylnost k politickým představitelům. Toto sbližování „trůnu a oltáře” dokumentují na Dukových setkáních s bývalým prezidentem Václavem Klausem i s nynější hlavou státu Milošem Zemanem. V Zemanově případě navíc připomínají jeho stafáž na pódiu s „tehdejším lídrem českého xenofobního hnutí Martinem Konvičkou“.
„Příklon biskupa Dominika k nacionalismu a ke krajní pravici pak lze vidět nejen v jeho nekritické podpoře islamofobního prezidenta Miloše Zemana, ale také v jednoznačném odmítnutí solidarity s uprchlíky na svatováclavské pouti v září 2017 anebo v blahopřejném dopise zaslaném předsedovi fašizující strany SPD Tomiu Okamurovi,” připomínají autoři, kteří naopak postrádají u kardinála zájem o dění v církvi samotné.
Za účasti prezidenta republiky Miloše Zemana a kardinála Dominika Duky byly podepsány dokumenty řešící restituční nároky Církve římskokatolické k některým nemovitostem v areálu Pražského hradu
Duka Okamurovi po sněmovních volbách blahopřál a mimo jiné napsal, že je přesvědčen o tom, že jej se šéfem hnutí „spojuje péče o bezpečí lidí v naší zemi i řada jiných témat”.
Autoři dopisu zpochybňují rovněž rozsah restitucí, které podle nich mohou za to, že nemalá část společnosti počala na církev hledět jako na „hamižnou”.
„Biskup Dominik na naši kritiku a opakované výtky v duchu correctio fraterna buď nereagoval, anebo naši iniciativu označil za výbuch jednostranných vášní nebo protestantské či levicové výstřelky. Proto se nyní, milý bratře Františku, obracíme na Tebe s prosbou, abys při volbě nového pražského arcibiskupa vzal v úvahu naše obavy o další směřování církve,” stojí v dopise, kvůli němuž ve středu dopoledne proběhl happening před arcibiskupstvím.
