Článek
Dostal jste nominaci na předsedu od ČSSD v Jihomoravském kraji, ve Středočeském na místopředsedu. Za Milanem Chovancem, který má tři krajské nominace, a Janem Hamáčkem s pěti nominacemi tedy zaostáváte. Věříte i tak, že můžete na sjezdu uspět?
Ještě mám nominace z okresů, např. ze Strakonic nebo z Ostravy. Na některých jsem porazil i „koně“ voleb. Počet nominací není určující. Vyhlásil jsem kandidaturu 8. ledna. S členskou základnou jsem komunikoval na okresních a krajských konferencích. Nesvolával jsem tiskové konference a neobvolával jsem média.
Nerozhodnou výsledek sjezdu ale nakonec krajští funkcionáři a jejich dohody?
Obava tu je, ale jsme v jiné situaci, než jsme byli na posledním sjezdu. Tam, kde jsme, nás dovedly právě dohody funkcionářů. Samozřejmě jsem to viděl i na konferencích, jak se dohadovali, komu kolik a za co. Ale je to cesta do pekel. Buď se změníme, a změníme tedy i toto jednání a půjde nám o lidi, které chceme zastupovat, nebo si jen na něco hrajeme a to nás dovede pod pět procent ve volbách do Sněmovny.
Vaše šance nejsou přesto vysoké. Podpořil byste tedy někoho jiného?
Pro mě nejsou nepřátelé, jsou to kolegové, kteří usilují o totéž jako já. Moje výhoda je v tom, že jsem v minulém vedení nebyl a nabízím alternativu. Ale nikoho nebudu podporovat. Každý kandidát na předsedu si musí srovnat v hlavě, jestli je autentický, uvěřitelný a zda představuje pro stranu změnu.
Obávám se, že ne každý takovou změnou je, protože je za ním nějaká práce nebo naopak „nepráce“. Já u těch kandidátů nezaznamenal, že by představovali nějaké opoziční nebo názorově rozdílné křídlo k minulému vedení. Byl to jednolitý celek, který řekl: tímto směrem jdeme, a kdo nejde s námi, jde proti nám.
Proč by delegáti měli volit vás?
Nejsem kšeftař. Jsem člověk, který opravdu z upřímného zájmu vstoupil do veřejného prostoru. Nemusel jsem, ale už jsem se na to nemohl dívat. Mohu nabídnout své osobní i profesní zkušenosti, znalosti, soulad mezi tím, co říkám a dělám. Nebudu nabízet žádné posty. Pokud chceme hlubokou a zásadní změnu, tak se to musí odpracovat, to nestačí říct. Mnoho slov se říká, ale skutek utek. Musíme vypustit rybník kaprům, vyměnit hlasovací bratrstva, která rozhodují, co bude a nebude.
Jak se z šéfa tajné služby stane kandidát na předsedu ČSSD?
Já jsem odešel z vojenského zpravodajství v roce 2007. Vláda Mirka Topolánka bojovala s korupcí tak vehementně, že zlikvidovala složku, která korupci odhalovala, a pak řekla, že je boj s korupcí ukončen.
Já odešel do zálohy a pracoval jsem jinde. Za stranu dýchám od roku 2007, kdy jsem pracoval v jejím zázemí a pomáhal formulovat bezpečnostní a obrannou politiku, program veřejné správy, e-governmentu atd.
V roce 2012 jsem se stal členem strany. Vadilo mi, že v březnu 2017 proběhl sjezd, na něm se zvolilo jednobarevné vedení a řeklo se hurá do voleb, uběhlo pár měsíců a předseda odstoupil a já dodnes nevím proč.
Uprostřed boje nás opustil velitel. Volby dopadly, jak dopadly, a po tiskové konferenci k výsledkům vedení zmizelo.
Měla by podle vás jít sociální demokracie do vlády, nebo do opozice?
V případě, že budeme myslet na prospěch státu, a ne na prospěch vlastní, tak přispět k tomu, aby ČR měla stabilní vládu, je naše povinnost.
Je otázka, jestli ji podporovat, nebo se vlády přímo účastnit. Byl bych pro, abychom jednali, nikoliv ale v předklonu a submisivně, ale s hrdostí, a vyjednali si ty nejlepší programové podmínky.
Není váš handicap, že nejste činný ve vysoké politice a ty nejsilnější hráče neznáte?
Nedělejme z lidí ve vysoké politice nadlidi. Jsou to lidé jako my. Já jsem spolupracoval s dvěma prezidenty, pěti premiéry, ministry ani nepočítám. A byli to vždy lidé. Na to sázím. Nesoudím je podle toho, jestli jsou vysoce postavení, nebo jsou ve veřejném prostředí nově.
