Hlavní obsah
Zřícenina hradu Cornštejn na Znojemsku, jak ji zachytil kolem roku 1833 na litografii Adolf Friedrich Kunike, vpravo současný pohled Foto: Mendelova univerzita Brno

Krajinomalby odhalují proměny přírody

Poznat proměnu krajiny na Moravě pomůže vědcům nový unikátní projekt, v němž budou srovnávat její zákoutí zachycená na nejstarších obrazech, perokresbách či fotografiích se současným stavem.

Zřícenina hradu Cornštejn na Znojemsku, jak ji zachytil kolem roku 1833 na litografii Adolf Friedrich Kunike, vpravo současný pohled Foto: Mendelova univerzita Brno
Krajinomalby odhalují proměny přírody

Výsledkem bude nejen unikátní soubor elektronicky zpracovaných dat o moravské přírodě, ale také cenný materiál k dalšímu studiu. Projekt využije stovky děl, která zdobí muzea, hrady, zámky nebo jsou léta uložena bez využití v depozitářích.

Historická díla sice nemusí být dokonalou kopií někdejší moravské krajiny, přesto jsou podle vědců unikátním a cenným zdrojem informací. Projekt je nevšedním propojením výtvarného umění a přírodovědy.

Pohlédnou do minulosti

Pomocí starých map a floristických dat výzkumníci také doplní poznatky o postupné změně krajiny. Vznikne tak dokumentační materiál, který pomůže také s rozvojem cestovního ruchu. Jeho tvůrci předpokládají, že srovnávání obrazů s realitou pomůže odhalit i zajímavá a zapomenutá místa, která budou novými turistickými cíli.

Zřícenina hradu Cornštejn na Znojemsku, jak ji zachytil kolem roku 1833 na litografii Adolf Friedrich Kunike

Současný pohled na zříceninu hradu Cornštejn na Znojemsku

Projekt financuje Technologická agentura ČR a zastřešuje jej Ústav geoniky Akademie věd ČR z Ostravy. Kromě odborníků z Mendelovy univerzity se na něm podílejí i jejich kolegové z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví. Srovnávací kolekce snímků starých obrazů a současné krajiny bude veřejnosti představena přibližně za dva roky.

„Propojení umění a přírodovědy nese poutavý způsob prezentace pro veřejnost. Umožní nám kriticky zhodnotit změny, které se v krajině odehrály,“ řekl Právu Petr Konvalina, předseda Technologické agentury ČR, která na výzkum vyčlení devět milionů korun.

Jedním z cílů je vytvořit mobilní aplikaci umožňující turistovi, aby se při výpravě do přírody podíval prostřednictvím svého mobilního telefonu tak, jak vypadala kdysi.

Pomohou i obecní kronikáři

Kolekci vědci vytvoří například ze sbírek místních a regionálních muzeí nebo s pomocí obecních kronikářů. Fotograficky zdokumentují aktuální stav krajiny a chystají i terénní průzkumy. Příkladem je krajina kolem zříceny hradu Cornštejn na Znojemsku.

„Náš tým se spolupodílí na fotodokumentaci současného stavu krajiny zachycené na krajinomalbách a starých fotografiích. Zároveň s kolegy sledujeme, nakolik se zjištěné krajinné změny odrážejí ve změnách výskytu vzácných a ohrožených druhů rostlin, jejichž někdejší rozšíření rekonstruujeme na základě historických floristických údajů,“ uvedl Tomáš Koutecký z lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků