Hlavní obsah
Václav Klaus v nové pracovně v barokním zámečku na pražské Hanspaulce Foto: Vít Šimánek, ČTK

Klausův institut ve svém prvním komentáři tepe EU kvůli Kypru

Institut bývalého prezidenta Václava Klause vydal v pondělí vůbec první tzv. politický komentář, v němž rozebírá současné ekonomické problémy Kypru. Článek se kriticky staví k Evropské unii, která má Kypru poskytnout záchranný balík ve výši 10 miliard eur.

Václav Klaus v nové pracovně v barokním zámečku na pražské Hanspaulce Foto: Vít Šimánek, ČTK
Klausův institut ve svém prvním komentáři tepe EU kvůli Kypru

Václav Klaus se na textu významným dílem podílel, nicméně podle jeho spolupracovníka Petra Macinky jde o společné dílo Institutu Václava Klause.

Článek nazvaný „IVK ke kyperské krizi a jejímu bezprecedentnímu řešení“ upozorňuje, že se kyperská ekonomika až do přijetí eura v roce 2008 „těšila relativnímu zdraví“, což se ale rychle změnilo. V důsledku řecké krize se pak Kypr musel potýkat s vážnými ekonomickými problémy.

„Když jsme se naposledy setkali s kyperským prezidentem, již naznačoval potíže, které – podle jeho slov – nelze vyřešit bez pomoci EU, což se rozhodnutím ministrů financí EU v pátek večer 15. března 2013 skutečně stalo,“ stojí dále v textu. Právě v noci z pátku na sobotu se ministři financí zemí eurozóny rozhodli pro finanční injekci Kypru. [celá zpráva]

Důsledky pocítí i Češi

To podle týmu kolem Václava Klause povede k několika závěrům. Například k tomu, že se z EU stane „transferová unie, která redistribuuje peníze z jedné země do druhé, neboli od občanů jedné země k občanům země druhé“.

Autoři také upozorňují, že se jedná o první případ, kdy Evropská unie sáhla na peníze jednotlivých lidí uložené v bankách. „Technicky to nazvala dodatečným, jednorázovým zdaněním, ale nabízejí se i slova jiná, taková, která mají na jazyku ti, kteří mají přijít o své peníze,“ stojí v textu. Důsledky tohoto jednání podle Institutu pocítí i Češi, kteří vytvářeli své firmy na Kypru.

„Uložit peníze v bance, která není v pořádku, a v bance v zemi, která není finančně v pořádku, je však riziko, kterého si každý měl být vědom. Je to moudrost obecná, ale je to moudrost, které by si měl být ještě více vědom každý, kdo prožil finanční a hospodářskou krizi let 2008 – 2009 a kdo sleduje dnešní dluhovou krizi eurozóny. Problémů jižní části eurozóny, tedy zemí kolem Středozemního moře, si přece musel všimnout každý," uzavírá Institut svůj první komentář.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků