Hlavní obsah
Český prezident Václav Klaus se svým rakouským protějškem Heinzem Fischerem v Mikulově. Foto: Václav Šálek, ČTK

Klaus ocenil Rakousko za pomoc uprchlíkům v roce 1968

Prezident Václav Klaus ocenil Rakousko za to, že po srpnu 1968 poskytlo pomoc desetitisícům československých uprchlíků. Řekl to ve středu na setkání se svým rakouským protějškem Heinzem Fischerem. Oba prezidenti se sešli 40 let po vpádu vojsk do tehdejšího Československa symbolicky na česko-rakouské hranici v Mikulově.

Český prezident Václav Klaus se svým rakouským protějškem Heinzem Fischerem v Mikulově. Foto: Václav Šálek, ČTK
Klaus ocenil Rakousko za pomoc uprchlíkům v roce 1968

Fischer uvedl, že pomoc československým uprchlíkům patří k důležitým kapitolám rakouských dějin. Poté, co Pražské jaro ukončily tanky, přijala jich jeho země na 200 000.

Za mimořádné období ve vzájemných vztazích obou států považují čas po srpnu 1968 i historici a pamětníci. Shodují se v tom, že Rakousko tehdy Čechům a Slovákům poskytlo první útočiště.

"Všichni oceňujeme, že vrátka - nebo spíš vrata - do Rakouska zůstala pootevřená," uvedl při setkání Klaus. Rakousko podle něj v té době představovalo pro Čechoslováky "jiskřičku naděje". Do ciziny přes ně po invazi odešla i Klausova sestra.

Velvyslancem v Praze byl v roce 1968 pozdější rakouský prezident Rudolf Kirschläger. "Byl to rozhodný zastánce lidských práv. Když viděl situaci v Praze a bezmoc lidí, kteří se cítili ohroženi a chtěli uprchnout, jako velvyslanec v podstatně ignoroval pokyny z Vídně a uděloval víza ve velkých počtech," uvedl Fischer. Kirchläger byl později za svůj postoj vyznamenán.

Klaus: Nebyl to boj horších a lepších komunistů

Podle Klause společnost nechtěla komunistickému režimu jen "obléknout nový kabát" a vytvořit takzvaný socialismus s lidskou tváří. "Nebyl to boj horších a lepších komunistů, byl to celonárodní pokus transformovat zemi," uvedl Klaus. Podle něj cílem bylo nastolit v Československu jiný režim a cizina socialismu s lidskou tváří "mylně aplaudovala".

Také podle Fischera by pouze "kosmetické změny" Čechům a Slovákům v roce 1968 nestačily. Zmínil, že Pražské jaro bylo vnímány jako velká naděje na přeměnu komunistického režimu v režim demokratický. Podle něj ale mnohé proudy a názory mohly spolu soutěžit a nejvíc uznávaný směr by se prosadil. Fischer dodal, že pokud by nastaly zásadní změny, nebylo by podstatné, jestli se podoba systému označuje jako "lidská tvář" či "nová svoboda".

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků