Článek
Sociologický výzkum, který měl za úkol zjistit, co mladé lidi ohrožuje a zda se cítí na školách bezpečně, se uskutečnil na konci školního roku. Kromě dětí se do něj zapojili také učitelé a rodiče.
Sociologický výzkum, který měl za úkol zjistit, co mladé lidi ohrožuje a zda se cítí na školách bezpečně, se uskutečnil na konci školního roku. Kromě dětí se do něj zapojili také učitelé a rodiče.
"Není žádným tajemstvím, že projevy rizikového chování, jakými je například konzumace alkoholu či šikana, se u žáků a žákyň základních škol v Praze vyskytují. Nicméně pro nastavení efektivních a účinných řešení jsme chtěli znát současnou situaci na školách," uvedl Blažek.
Šikana není neobvyklá
Výzkum například poukázal na vysokou míru šikany na základních školách. Téměř 70 procent dětí se setkalo s ponižováním nebo výsměchem a nadáváním, 46 procent dokonce s fyzickými útoky. Ponižování na internetu muselo řešit každé čtvrté dítě. "Jsou to alarmující čísla," poznamenal mluvčí magistrátu Jiří Wolf.
Výzkum například poukázal na vysokou míru šikany na základních školách. Téměř 70 procent dětí se setkalo s ponižováním nebo výsměchem a nadáváním, 46 procent dokonce s fyzickými útoky. Ponižování na internetu muselo řešit každé čtvrté dítě. "Jsou to alarmující čísla," poznamenal mluvčí magistrátu Jiří Wolf.
I přes tato vysoká čísla se většina dětí ve škole cítí bezpečně, kladně takto odpovědělo téměř 90 procent z těch, co odevzdaly dotazník. O pět procent méně považuje za bezpečné okolí školy. Beze strachu o svou bezpečnost do školy chodí 94 procent kantorů. O své děti se v době vyučování obává pouze necelých devět procent rodičů, z okolí školy má ale obavu každý třetí rodič.
Magistrát proto v okolí škol plánuje posílit hlídky strážníků a zvýšit počet kamer. Ty mají podle Blažka zlepšit pocit bezpečí žáků i učitelů a zároveň působit jako prevence. Praha chce dále podporovat rozvoj terénních prací poblíž škol.
Učitelé upozorňují na kouření, agresivitu, záškoláctví a krádeže
Průzkum dále odhalil, že polovina pedagogů nemá odpovídající vzdělání na řešení rizikového chování dětí, velká část by si ho ale ráda doplnila. Učitelé za největší problém žáků považují kouření, agresi, záškoláctví a krádeže. Téměř 70 procent z nich si myslí, že se chování dětí v posledních pěti letech zhoršilo.
Děti vidí jako nejdůležitější hodnotu "být zdravý" a "mít dobré vztahy v rodině", za méně důležité naopak považují mít peníze nebo "být hezký".
Mezi děti bylo rozdáno celkem 20 000 dotazníků, vyplnilo je téměř 11 400 z nich. Z 4300 dotazníků určených pro učitele se vrátilo zhruba 1760. Rodiče dostali 9000 formulářů, odpovědělo na ně 3280 respondentů.