Hlavní obsah

Kauzu exšéfa lidovců bude posuzovat soudce, který se chtěl z případu vyloučit

Právo, Josef Koukal

Výbušný spor, v němž expředseda KDU-ČSL Cyril Svoboda usiluje o dědictví po pražské důchodkyni Marii Kaprálkové a který se podle vedení strany podepsal na historickém neúspěchu lidovců v posledních parlamentních volbách, má další pokračování. Ústavní soudce Stanislav Balík navrhl v září I. senátu Ústavního soudu, aby posoudil, zda by neměl být vyloučen z rozhodování Svobodovy ústavní stížnosti pro porušení práva na spravedlivý proces.

Foto: Milan Malíček, Právo

Dům v pražských Dejvicích, který si Svoboda nárokuje.

Článek

Balík přiznal, že se se Svobodou zná a v minulosti s ním spolupracoval. Ústavní soud ho svým říjnovým rozhodnutím přesto nevyloučil.

Soudce zpravodaj Balík, který má být důležitou postavou při posuzování Svobodovy stížnosti ve sporu o dům v pražských Dejvicích, požádal Ústavní soud o posouzení, zda není podjatý. „Uvedl, že se se stěžovatelem osobně zná a asi před patnácti lety s ním spolupracoval,“ píše se v rozhodnutí senátu, kterému předsedal Vojen Güttler.

Balík navíc vyrozuměl kolegy soudce i o tom, že zhruba před patnácti lety poskytoval právní pomoc také Nadaci Jedličkova ústavu, která v kauze Svobodovy ústavní stížnosti figuruje jako vedlejší účastník.

„Sám se ve věci necítí být podjatý, neboť obě tyto aktivity se odehrály před značnou dobou, a nadto osoby působící nyní v orgánech Nadace Jedličkova ústavu vůbec nezná,“ uvádí se v rozhodnutí ústavních soudců.

„Ano, doktor Balík zůstává ve věci stížnosti dr. Svobody soudcem zpravodajem. Ve sporu samotném zatím rozhodováno nebylo,“ potvrdila Právu mluvčí Ústavního soudu Jana Pelcová.

Svoboda sliboval konec sporu

Několikanásobný exministr Svoboda opakovaně sliboval, že svou prohranou při o dědictví nebude protahovat. Nejprve tvrdil, že se neodvolá proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6, který loni v listopadu uznal za platnou závěť Kaprálkové z roku 2004, v níž žena odkazuje cenné nemovitosti církevní charitě Dům svaté rodiny a Jedličkovu ústavu.

Dřívější závětí z roku 1992 odkazovala činžovní dům v Dejvicích právě Svobodovi, a ten se pak u soudu snažil prokázat, že pozdější poslední vůli učinila pod nátlakem, případně jako nesvéprávná, či dokonce že byla závěť zfalšována.

Navzdory slibu, že soudní prohru přijme, následně Svoboda umožnil pokračování sporu vyslovením souhlasu s odvoláním vedlejšího účastníka, jímž byl stát. Souhlas ovšem po kritice v médiích stáhl a Městský soud v Praze odvolání zamítl. Proti tomuto rozhodnutí nakonec podal Svoboda ústavní stížnost.

Jeho rozhodnutí vyvolalo bouřlivou reakci pražské organizace KDU-ČSL i předsedkyně strany Michaely Šojdrové.

„Pokud chce snad v soudní při pokračovat, pak už ne jako náš člen,“ prohlásil v srpnu místopředseda pražské organizace lidovců Jan Wolf.

Strana však ponechala rozhodnutí o případném vystoupení ze strany na Svobodovi, který členem zůstal a ve svém sporu pokračuje dál.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám