Článek
Křikavová se totiž letos na jaře vzepřela rozhodnutí ministra Pavla Němce (US-DEU) předat kauzu do Kataru, prince odmítla pustit z vazby a trestní senát pod jejím vedením posléze Katařana odsoudil na dva a půl roku za sex se školačkami. Úsilí ministerských úředníků o kontakt v pátek Právu Křikavová potvrdila. "Pokaždé jsem se ale s nimi odmítla setkat, nechtěla jsem připustit jakékoliv ovlivňování ze strany ministerstva," konstatovala Křikavová.
Podobné kontakty jsou podle prezidenta soudcovské unie Jaromíra Jirsy značně nestandardní. "Jakékoliv snahy o ovlivňování soudního řízení jsou absolutně nepřípustné. Z tohoto důvodu je to velmi závažné zjištění," reagoval Jirsa. Podle něj by šlo o krok, který by celé naše soudcovství vracel o čtyřicet let zpátky. "Osobně jsem se s takovou snahou nikdy nesetkal, pokud by však za mnou nějaký úředník přišel, okamžitě bych ho vyhodil," prohlásil Jirsa.
Kdo přesně a za jakým účelem na Obvodní soud pro Prahu 2 v květnu letošního roku z ministerstva chodil, v pátek Němcův mluvčí Petr Dimun neřekl. "K žádným nestandardním kontaktům tam však v žádném případě nedošlo. Více se k tomu nebudu v tuto chvíli vyjadřovat," uvedl Dimun.
Němec si chce vše vyříkat
Soudkyni Křikavovou nyní s největší pravděpodobností čeká setkání přímo s ministrem Němcem. Ten by si s ní totiž její postup v kauze katarského prince chtěl vyříkat z očí do očí. "Nepůjde rozhodně o žádné předvolání paní soudkyně na kobereček, mělo by to být spíše neformální setkání dvou právníků s odlišným názorem na věc," přiblížil Dimun s tím, že ministr bude Křikavovou kontaktovat během příštího týdne.
"Zatím o ničem oficiálně nevím. Platí však, že řadový soudce se s lidmi z ministerstva nebo přímo s ministrem obyčejně nesetkává. Jak se k nabídce postavím, budu vědět, až bude mít nějakou konkrétní podobu," uvedla Křikavová.
Ministr Němec původně zvažoval, že na Křikavovou podá kárnou žalobu. Nejvyšší soud mu totiž 22. srpna dal za pravdu a umožnil propuštění as-Sáního z vazby a předání jeho případu do Kataru.
O tom Němec rozhodl už bezprostředně po podání obžaloby počátkem dubna. Křikavová však s jeho postupem nesouhlasila a vzkázala mu, že jeho postup v celé věci byl nezákonný. "Zajistila jsem si i historický výklad zákona, různé důvodové zprávy, snažila jsem se i zjistit, jak je to v zahraničí. Pak jsem dospěla k názoru, že ministr zkrátka o předání sám rozhodnout nemůže," řekla v rozhovoru pro Právo Křikavová.
Tento právní názor pak potvrdil i odvolací senát Městského soudu v Praze. Jediným orgánem, který může navrhnout předání případu do ciziny, je totiž podle Křikavové soud. Činnost ministerstva spravedlnosti je podle ní v tomto ryze formální a úřad nemá žádné rozhodovací pravomoci. Argumenty ministerstva, že postup umožňuje paragraf 448, odmítla.
Nejvyšší soud však tuto argumentaci odmítl. "Z trestního řádu nelze dovodit, že by takový postup ministra vyžadoval souhlas soudu," uvedl soudce Antonín Draštík.
Němec po vynesení verdiktu Nejvyššího soudu označil jednání Křikavové za obstrukce. "Ministr nyní chce, aby mu soudkyně vysvětlila její postup v celé kauze. Chápe, že se nyní ocitla ve složité situaci a chce si to s ní vysvětlit," dodal Dimun.