Hlavní obsah

Jágra nesháníme, zaznělo z ČSSD

Právo, Karolina Brodníčková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Svěží tváře v novém vedení ČSSD? Těžko. Stanovy velí, že na křesla místopředsedů a předsedy smí kandidovat jen ten, kdo třímá stranickou průkazku alespoň čtyři roky. Ze hry jsou tak rázem vyřazeni dosavadní nestraníci i řada těch, o kterých se v kuloárech spekulovalo jako o možných lídrech ČSSD.

Foto: Vladimír Klepáč, Právo

Zleva předseda brněnské ČSSD Oliver Pospíšil, nově zvolený poslanec ČSSD Roman Onderka a tajemník jihomoravské ČSSD Michal Škerle.

Článek

Příkladem lidí, kteří do vedení strany nyní nemohou, je odborový předák Josef Středula, hejtman Vysočiny Jiří Běhounek, ale i vlivný plzeňský hejtman Josef Bernard. Ten totiž vstoupil do ČSSD až v roce 2015.

Překážku by mohla ČSSD obejít změnou stanov. Jenže tu může provést jen na sjezdu. Na stejném sjezdu ale nemůže podle nových stanov i volit. Pravidla se totiž nejdříve musejí registrovat u ministerstva vnitra a tomu to trvá tak 14 dnů.

Soc. dem. by tedy mohla věc vyřešit dvěma sjezdy. Jedním, na kterém změní stanovy, a druhým, na kterém zvolí nové vedení třeba i z řad nováčků. „Debata mi přijde absurdní. Stanovy se musejí zaregistrovat, až poté platí,“ řekl Právu k podobným nápadům senátor a člen předsednictva ČSSD Petr Vícha.

Bývalému jihočeskému hejtmanovi Jiřímu Zimolovi, který sám zvažuje, že se bude o post ve vedení ucházet, se nápad umožnit kandidaturu i dosavadním nestraníkům nelíbí. „Předsedou strany musí být straník, jinak bychom byli k smíchu a pro veřejnost absolutně nedůvěryhodní. To je, jako by kapitána české fotbalové reprezentace dělal Jaromír Jágr,“ napsal Právu.

Pardubický hejtman Martin Netolický se domnívá, že strana by se neměla nechat svými stanovami omezovat a zkrátka je musí při nejbližší příležitosti změnit. „Nesmí se stát, že si v současné době budeme zužovat diskusi o kandidátech jen kvůli kariérnímu řádu, který je ve stanovách,“ řekl Právu.

„Diskuse by měla být široká. Neměli bychom hledat procesní problémy, ale snažit se je vyřešit. To je stejné, jako když někdo řekne, že nelze svolat sjezd dřív než v dubnu. To je formalistický přístup. Když je problém, tak se musí řešit. A řešit se musí aktuálně, ne s odstupem času. Je-li vůle, je i cesta,“ zlobí se Netolický.

Předsednictvo ČSSD bude řešit situaci v pátek. Řeč by se měla vést například o tom, zda by měl být nový předseda ČSSD volen v přímém hlasování všemi straníky. To o víkendu navrhl šéf Milan Chovanec.

Tejc už nechce

Hlasovat by mohli členové korespondenčně nebo osobně při jednání místních organizací. Pro Víchu však toto není to nejdůležitější. „Způsob volby je až druhý problém. Nejdříve musí být dobří kandidáti,“ řekl.

Nový šéf poslanců ČSSD a dosluhující ministr pro lidská práva Jan Chvojka přímou volbu nezavrhuje.

„Nestavím se nijak zásadně proti, koneckonců přímou volbu předsedy nám umožňují i současné stanovy. Pro mne ale není ani tak důležité jak, ale koho si vybereme a jaký program bude reprezentovat,“ napsal Právu.

Místopředseda soc. dem. Jan Birke by přímou volbu předsedy uvítal. „Mně je ten návrh sympatický, mohl by být ozdravný. Byl bych pro, aby si členové zvolili přímo předsedu,“ řekl Právu.

Pro je i Zimola. „Byl bych rád, kdyby o předsedovi rozhodovali všichni členové, nejen vybraní delegáti sjezdu,“ napsal Právu.

Poslanci a bývalému brněnskému primátorovi Romanu Onderkovi se nelíbí například, že v minulosti nebyl zvolen bývalý šéf ústavně-právního výboru Sněmovny Jeroným Tejc.

„Vyvraždilo se mnoho názorových proudů, které na sebe vázaly penzum straníků a voličů. Když nedostávaly prostor prezentovat názory a možnost komunikovat, straně to uškodilo,“ řekl Onderka.

Tejc odmítl do Sněmovny znovu kandidovat, a jak řekl Právu, nechce ani do vedení strany. „Je mi líto, že jsem se nemýlil a pád ČSSD až téměř na dno jsem předvídal. Ještě více je mi líto, že jsem nedostal na dvou sjezdech po sobě šanci tomuto pádu zabránit. V tuto chvíli ale o své kandidatuře do vedení ČSSD nepřemýšlím. Do jedné řeky nejde vstoupit dvakrát a potřetí už vůbec ne,“ napsal Právu.

Do boje o Hrad nejdou

Debata se uvnitř ČSSD vede i o konání mimořádného sjezdu. Grémium by si jej přálo v dubnu, uvnitř ČSSD však sílí hlasy volající po dřívějším termínu. Brněnští soc. dem. se včera shodli, že chtějí sjezd už v únoru. Jenže tomu opět brání stanovy. Podle nich totiž musí alespoň 120 dnů před sjezdem rozhodnout ÚVV, jak bude předseda volen, zda všemi členy, nebo delegáty na sjezdu.

Z tohoto hlediska může být sjezd konán nejdříve v březnu –  za předpokladu, že ÚVV nebude svolán na prosinec, jak plánuje grémium, ale už na listopad.

Lidový dům včera oznámil, že nepostaví vlastního kandidáta na prezidenta. Jestli nějakého aspoň podpoří, soc. dem. nesdělila. Vlastního kandidáta na Hrad nepostaví ANO ani KSČM.

Reklama

Výběr článků

Načítám