Článek
Ačkoli ještě nepadl konečný verdikt Rady bezpečnosti OSN o tom, zda Saddám Husajn zatajuje část svého arzenálu zbraní hromadného ničení, množí se spekulace o dni zahájení útoku a na plné obrátky už běží boj o podporu veřejného mínění zejména v USA.
Tomu odpovídá i mediální příprava zveřejňování archívních či nových odhalení o tom, co režim Saddáma Husajna osnoval v minulosti a jak je napojený na teroristické aktivity proti USA. Další lze očekávat v příštích týdnech.
V naší době jsou nálady veřejnosti skoro tak důleité jako sama palebná síla. Prezident USA George W. Bush bude už v roce 2004 obhajovat ve volbách setrvání ve funkci, přičemž invaze do Iráku hrozí záludnými léčkami.
Vlastní těžké ztráty, neúměrné utrpení iráckého civilního obyvatelstva, neplánované prodloužení války či nepříznivé ekonomické důsledky konfliktu to všechno může podkopat podporu Američanů, která ani teď není jednoznačná.
Podle průzkumu televize CNN je sice pro vojenskou akci 49 procent dotázaných Američanů, ale proti je celá třetina. Pro nasazení pozemních sil k svržení Saddáma Husajna je 55 procent respondentů, proti dvě pětiny.
Irácký vládce není v žádném případě "hodný hoch". Avšak víc než mediální kampaně je nyní pro Bílý dům z hlediska veřejné podpory klíčové dokázat, že tvrzení o ukrytých iráckých arzenálech jsou pravdivá Přes dvě třetiny Američanů je pro to, aby se USA o své špionážní informace podělily a navedly zbrojní inspektory OSN v Iráku na stopu.
Na tom se bude definitivně "lámat" otázka morální oprávněnosti invaze. Jasný důkaz o tom, že Saddám opět podvedl světovou organizaci, může být v kritických fázích invaze silnější oporou než vlastní mandát Rady bezpečnosti OSN k vojenskému zásahu, pokud jej koncem ledna výslovně formuluje po závěrečné zprávě zbrojních inspektorů.
PRÁVO 31. prosince