Hlavní obsah
Předseda vlády a ODS Mirek Topolánek vnímá hlasování o důvěře vlády jako divadlo. Foto: Právo

Hlasování o nedůvěře vládě: zatím jen řečnění a hádky

V úterý ve 14 hodin začala mimořádná schůze Sněmovny, na které proběhne hlasování o vyjádření nedůvěry vládě. Podnět k němu dala ČSSD, která se spolu s KSČM znovu pokusí donutit kabinet podat demisi. Šance na úspěch je ale mizivá. Návrh na vyslovení nedůvěry vládě podalo 97 poslanců.

Předseda vlády a ODS Mirek Topolánek vnímá hlasování o důvěře vlády jako divadlo. Foto: Právo
Hlasování o nedůvěře vládě: zatím jen řečnění a hádky

Samotnému hlasování předcházejí projevy, které zahájil předseda sociálnědemokratických poslanců Michal Hašek. Vyjádřil podporu ČSSD učitelům, kteří v úterý demonstrují za zvýšení platů, a kritizoval nedostatek peněz na školství. „Sociální demokracie navrhuje navýšení rozpočtu ministerstva školství o tři miliardy korun,“ zopakoval Hašek návrh ČSSD a zároveň kritizoval celkový vládní přístup ke vzdělání.

„Nejsme malé děti a umíme počítat. To neznamená, že jen proto, že dva z našich poslanců zradili, bude naše voliče zrazovat i celá sociální demokracie,“ pokračoval předseda ČSSD Jiří Paroubek. Poznamenal, že požádal své poradce aby našli alespoň jednu oblast, ve které je tato vláda lepší než ta předešlá. „Hledali, dlouze hledali, ale nenašli. Prostě proto, že taková oblast neexistuje," prohlásil Paroubek.

Šéf ČSSD také kritizoval koaliční strany, mezi nimi především občanské demokraty. „ODS masivně volili podnikatelé a živnostníci. Asi již někteří vystřízlivěli a vzpomínají s vláhou v oku na dobu našich vlád,“ uvedl. "Tato země vám bude vděčná za to, že odejdete, a držím vám palce, jestliže se k tomu rozhodnete," ukončil Paroubek.

Topolánek: Je to divadlo

"Všichni víme, že dnes je to tak trochu divadlo," řekl na úvod svého vystoupení premiér Mirek Topolánek (ODS). Nezpochybnil právo opozice vyvolat hlasování o nedůvěře vlády, dodal ale, že ČSSD ponese před veřejností plnou odpovědnost za to, "zda bylo hlasování k něčemu dobré, nebo jestli šlo jen o zbytečnou exhibici".

Podle Topolánka jsou důvody ke hlasování o nedůvěře vládě falešné. "Která vláda se může pochlubit takovou mírou pracovitosti a úspěšnosti," zeptal se rétoricky premiér.

Poznamenal, že hlasování přichází půl roku poté, co ČSSD neuspěla se stejným návrhem. "Třeba je to nějaká závislost, půlroční opoziční perioda sociální demokracie," podotkl.

Je třeba 101 hlasů, poslanec ČSSD Wolf je v nemocnici

Obě levicové strany mají ve dvousetčlenné Sněmovně jen 98 poslanců, k vyslovení nedůvěry by jich však potřebovaly 101. Sociálnědemokratičtí členové dolní komory navíc nejsou kompletní, chybí jim nemocný poslanec Petr Wolf.

Hašek uvedl, že Wolf je po srdeční příhodě v nemocnici. "Zvažovali jsme jeho převoz do Prahy, ale bylo by to lidsky nedůstojné," dodal. ODS již předem uvedla, že chybějícího poslance nevypáruje. V úterý se z jednání Sněmovny omluvili také další dva poslanci opozice.

ČSSD nemůže doufat ani v pomoc svých bývalých členů Miloše Melčáka a Michala Pohanky, kteří zřejmě vládu podpoří, stejně jako poslankyně Strany zelených Olga Zubová a Věra Jakubková, které v minulých dnech vystoupily s kritikou státního rozpočtu a výběrů ministra školství.

Také lídr vnitrostranické platformy v ODS Vlastimil Tlustý a lidovecký poslanec Ludvík Hovorka, který se jako jediný z koalice postavil proti vládní reformě veřejných financí, v minulých dnech řekli, že proti vládě nyní hlasovat nebudou.

Historie hlasování o nedůvěře vládě

České kabinety prozatím zažily pět mimořádných hlasování Poslanecké sněmovny o vyslovení důvěry či nedůvěry. Všechna skončila pro vládu úspěšně.

Červen 1997 - Žádost o hlasování předložil tehdejší premiér Václav Klaus (ODS) v reakci na zavádění úsporných ekonomických opatření. Sněmovna vládě těsně vyslovila důvěru - pro bylo 101 poslanců, proti 99. Rozhodující hlas patřil poslanci Jozefu Wagnerovi (nezařazený, bývalý člen ČSSD).

Březen 2003 - Vláda premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD) se rozhodla požádat Sněmovnu o vyslovení důvěry poté, co byl prezidentem zvolen Klaus. Ten totiž dostal hlasy i některých koaličních zákonodárců. Při hlasování vláda získala potřebných 101 hlasů poslanců koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU.

Září 2003 - Sněmovna neschválila návrh opoziční ODS na vyslovení nedůvěry Špidlově vládě. Pro návrh hlasovalo 98 opozičních poslanců, proti 100 koaličních zákonodárců. Pouze Josef Hojdar z ČSSD se zdržel.

Duben 2005 - Vláda premiéra Stanislava Grosse (ČSSD), kterou v té době zmítala krize kolem nejasných majetkových poměrů premiéra, přežila hlasování o nedůvěře iniciované ODS. Pro návrh hlasovalo 78 poslanců - zástupci ODS, KDU-ČSL a nezařazený Tomáš Vrbík (bývalý člen US-DEU). Návrh nepodpořili poslanci ČSSD, US-DEU a KSČM.

Červen 2007 - Vláda premiéra Mirka Topolánka (ODS) odolala návrhu ČSSD na vyslovení nedůvěry. Sociální demokraté hlasování iniciovali poté, co se jim nepodařilo prosadit konání sněmovní schůze, na níž se mělo jednat o případu lidoveckého vicepremiéra Jiřího Čunka obviněného z korupce. Pro vyslovení nedůvěry hlasovalo 97 sociálních demokratů a komunistů. Proti byli koaliční poslanci a bývalí sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka - dohromady 101 poslanců.

Jde již o druhé hlasování o nedůvěře, kterému musí vláda čelit. To první proběhlo v červnu, opozice v něm neuspěla.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků